V Českých Budějovicích tedy vlastně s hokejem skončil ještě dříve, než začal. Po dvou létech strávených na stařičkém kladenském stadionu se totiž vrátil s hokejkou v ruce zpátky na jih Čech a začal se připravovat na průlomovou sezónu ve svém sportovním životě.
Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Konečně se přiblížil čas, kdy se dočká první branky v nejvyšší české soutěži dospělých, myslel si. Osud mu ale nalinkoval docela jiný tok událostí.
Českobudějovičtí hokejisté se onoho předposledního květnového dne vraceli na kolech z tréninku. Kousek pod čarokrásným zámkem v Hluboké nad Vltavou šlapali po úzké silnici třetí třídy, kde se jen s obtížemi vyhnou dvě úzká osobní auta. I proto výmluvná značka zakazovala vjezd vozidel, jejichž hmotnost překračuje 3,5 tuny. Leč, dopravní značky ne vždy řidiči respektují.
Co čert nechtěl, jistý řidič s náklaďákem naloženým dřívím, měl buď šedý zákal, anebo si zkrátka řekl, že si cestu prostě a jednoduše zkrátí. Jenže v zatáčce potkal hokejisty v sedlech a bylo zle. "Sjížděli jsme se spoluhráči z kopce," vrací se k hrůzným chvílím Roman Bernat. "Najel jsem do zatáčky a mírně přibrzdil. Jenže najednou proti mně vyjel náklaďák. Kluci, co šlapali přede mnou, sice měli problém, ale dokázali se autu na úzké silnici ještě vyhnout. Já už neměl šanci. Pak už si nic nepamatuji… Snad jen vzdáleně mlhavě, že jsem ležel na silnici a přijela sanitka."
Celý díl seriálu Pohnuté osudy můžete dočíst v sobotním vydání Lidových novin.
