Především však musíme na současný profesionální sport hledět jako na byznys. Čím lepší sportovec, tím lepší "reklamní plochu" jeho tělo sponzorům nabízí.
Tlak na hráče i na realizační týmy kolem nich je enormní. A někteří jedinci jsou pro úspěch schopni udělat cokoliv. Bohužel! Narážím zde na určitou formu dopingu. Ale nejde jen o ryzí doping. I různé novinky ze sféry podpůrných prostředků, případně doplňků stravy, mohou být pro sportovce nebezpečné. Do rukou se jim často dostávají novinky, které mnohdy nejsou na trhu řádně otestované. Případné negativní dopady na tělo se mohou ukázat za deset, patnáct let. Proto jsou sportovci v neustálém stresu.
Vrcholový sport je vlastně hodně zrychlená forma života. A tělo se samozřejmě takovému "životu" brání. A nejen to. Jak se takto zatížené tělo zachová, skončí-li jeho vrcholová sportovní dráha? Ne náhodou mají sportovci největší problémy v osobním životě v okamžiku, kdy končí se svou kariérou a přecházejí do "normálního" života. Rozpady manželství, vztahů, problémy s alkoholem, nadváhou.
To vše jim hrozí. Etablace je pro ně velmi složitá. Tyto šoky zažívá organismus sportovce již od raného dětství. Hokejisté či fotbalisté začínají obvykle ve čtyřech letech. Jejich tělo se opotřebovává rychleji než například finančního poradce nebo prodavačky. Srdce cyklistů je vlivem tréninku větší než srdce nornálního smrtelníka.
Jak těmto problémům předcházet? U fyzické stránky lze míru opotřebení těla sportovce snižovat různými cvičeními. Příklad? Letní příprava hokejistů Sparty. Kromě nabírání kondice se snažíme kloubům a svalům hokejistů ulevit například cvičením v bazénu. Dril, který aplikovali dříve Rusové nebo po nich například Dukla Jihlava, je dnes nemyslitelný. Navíc: dříve se hrálo jen 40 zápasů za sezónu, dnes to je 70, 80 a více. Žádné tělo by takový nápor nevydrželo.
Ale také mentální trénink může sportovcům samozřejmě pomoci. Ti mladí mohou být připraveni podávat dobré výkony díky skvělé fyzické kondici, ale nemusí být dobře připraveni po psychické stránce.
Smrt Čerepanova vzedmula vlnu dotazů. Lidé se ptají: Jak je to ze zdravotními prohlídkami sportovců? Opět mohu mluvit jen za Spartu. Tam hokejisté vždy na začátku sezóny absolvují hloubkovou prohlídku i zátěžový test. Funkce jejich srdce se měří na EKG. I přestože jsou tyto prohlídky pro kluby finančně velmi nákladné, myslím si, že jejich opodstatněnost je na místě.
Navzdory veškeré prevenci se však situacím, jaká postihla nyní Čerepanova, nebo dříve například Puertu (fotbalista FC Sevilla), či Jiřího Fischera (ten jediný ze zmiňovaných zástavu srdce přežil), stoprocentně zabránit nedá.
Jaká je tedy odpoveď na úvodní otázku?
Hledat ji již asi nemusíme...
