LN V Istanbulu jste si dokázal, že můžete bojovat s nejlepšími půlkaři světa. Jste nyní bohatší právě o toto vědomí?
Léto bude nabitější, ale už vím, že to jde. Nejprve bude mistrovství Evropy v Helsinkách, odtud bych rád přivezl medaili, a na olympiádě to chce dostat se do finále. Teď jsem poznal, že když to zvládnu, mohou se dít zajímavé věci.
LN V neděli po závodě jste říkal, že vám ještě nedošlo, co jste dokázal. Už v tom máte jasněji?
Pomalu mi začíná docházet, jak málo lidí něco podobného v téhle disciplíně u nás dokázalo, ale ještě to chvíli potrvá. Doufám, že co nejdéle! (úsměv) Euforie je velká, ale nohy jsou unavené, takže na víkend pojedu domů do Opavy. Tam to s rodinou a kamarády oslavíme.
LN V posledních třech letech jste byl na velkých šampionátech třikrát ve finále a pokaždé jste doběhl pátý. Neměl jste nyní obavy, že páté místo zopakujete?
Před odjezdem jsem si na finále nevěřil. Ale zase jsem věřil, že kdybych se tam dostal, tak pátý nebudu. Už jsem se nebál, dokonce jsem se cítil na medaili. A teď už vím, že jsem mohl i vyhrát.
LN V Dukle Praha vás připravoval trenér Josef Vedra, ale před dvěma týdny jste se rozešli. Jak to zapadá do vašich dalších plánů?
Moc ne, ale stalo se. Mrzí mě to, nicméně jsme se dohodli, o důvodech nechci hovořit. Teď se spolu se čtvrtkařem Pavlem Maslákem a dalšími budu připravovat ve skupině trenéra Kupky. Ale musím uznat, že od trenéra Vedry jsem byl připravený skvěle, na mojí životní formě má největší zásluhu. Dalibor Kupka do mě zase vlil optimismus, hodně mi pomohl.
LN Hovoříte zkroušeně - rozchod vás ranil?
Dost mě to vzalo.
LN Odkud ale přišel impulz? Dva týdny před šampionátem se jen tak od trenéra neodchází...
Nechci o tom mluvit. Prostě jsme se vzájemně dohodli.
LN A nejdete tím i do rizika?
Ano, jsou čtyři měsíce do olympiády, ale já si ten scénář nevymyslel. Musím hodně běhat, to potřebuju, budeme se držet zažitých zvyklostí. Vím, co mi sedí.
