Fakt, že u neoblíbeného soupeře ze severu si můžeme zajistit klíčový náskok do finiše ligy, svázal nohy i hlavní ose týmu. Důkazem budiž Daridova krkolomná střela těsně před půlkou, do níž (úmyslně?) strčil nohu Kolář a bylo srovnáno.
Ani pak jsme ovšem soupeře nijak "po barcelonsku" neválcovali. Pravda, už po první půlce jsme na rohy vedli 10:0, na rozdíl od utkání s Příbramí to ale nepomáhalo.
Až po změně stran kouzlo rohů zafungovalo. Místo pověstného ťukesu přesto Procházka po rohu míč do sítě dostal biliárem o tvář soupeřova beka. A Bakoš přetlačil soupeře na brankové čáře a stvrdil tak výhru. Tedy ještě jednou: žádná krása to nebyla, ale jsou to body, které se cení.
A neobstojí ani trapné zkazky, že to bylo dohodnuté za pohár. To by stejně byla jen kapka v moři křivdy za Křéťovu kabelu.
Autor (28) ví, že jeho tým je předurčen pro velké výhry v evropských pohárech.
