Nejproduktivnější hráč týmu Ray Whitney odešel za Jaromírem Jágrem do Dallasu a jeho roli by měl ve Phoenixu převzít Radim Vrbata. V jednatřiceti letech dozrál český snajpr v lídra mančaftu. A i když v noci na pondělí nebodoval, o den dřív Dallasu vstřelil dva góly a přidal nahrávku.
Tři body za zápas, ale na výhru to nestačilo, protože Jágr udělal čtyři. Co jste říkal jeho debutu v novém týmu?
Bohužel podepsal zrovna Dallasu. S tím hrajeme v jedné divizi, budeme ho potkávat často. Jarda měl radši zůstat na Východě.
Jak se cítíte po zrychleném kempu a náročném úvodu sezony?
Byl to těžký přechod. Naštěstí jsme ale s klukama ve Phoenixu trénovali ještě před kempem ve velkém tempu, takže se ukázalo, že jsem se připravil dobře. Čekal jsem to o trošku horší. Jen zrovna na posledním tréninku před sezonou jsem si narazil nohu. První zápas jsem pak odehrál pod práškama. Ale to je celkem běžná věc, nějaké takové zranění má skoro každý.
Na podzim jste krátce nastoupil v prvoligové Mladé Boleslavi. Dalo vám něco tamní krátké angažmá?
Myslím si, že ne. Já jsem tam hrál měsíc a odehrál jsem tam vlastně jenom dva zápasy. Zprvu mi to připadalo jako dobrý nápad, protože jsem myslel, že NHL začne mnohem dřív a já na ni budu rozehraný. Ale zranění mi stejně nedovolilo nastoupit na víc zápasů.
Dá se nějak srovnat tempo ve druhé nejvyšší české soutěži a v NHL?
Vůbec. Ale to neplatí jen pro první ligu, celkově se hokej v Evropě nemůže s NHL měřit. Tady je ta rychlost a nasazení úplně jiné než tam na širokém kluzišti. Mě víc než zápasy doma v přípravě na sezonu pomohly ty tréninky ve Phoenixu, kde jsme měli dobrou skupinu hráčů. Bylo tam minimálně patnáct kluků z NHL a dva gólmani.
V posledním ročníku jste v NHL nastřílel 35 gólů. Na kolik si troufáte letos ve zkrácené sezoně?
O tom vůbec nepřemýšlím. Já si před sezonou nedávám nějaké číslo, kolik gólů nebo bodů bych chtěl udělat. Každou sezonu se snažím připravit stejně a podávat co nejlepší výkony. A přispět k tomu, aby se mužstvo dostalo do play-off.
To teď bude hodně záviset právě na vás. I první utkání v Dallasu ukázalo, že byste měl být vedle brankáře Mika Smithe ve Phoenixu největší hvězdou.
To nevím. Já si spíš myslím, že tady ani žádné hvězdy nemáme. Podle gólů nebo bodů bych asi měl útok táhnout, já tuhle roli a odpovědnost beru. Ale Phoenix to nemá postavené na jednom dvou hráčích, v posledních letech to u nás bylo založené na týmovém výkonu. Styl, který hrajeme, je hodně postavený na tom pomáhat gólmanům. Když tady byl Ilja Bryzgalov, vypadalo to, že jsme se vyšvihli jen díky němu, a loni zase díky Smithymu. Naši brankáři v tom herním systému vždycky vyniknou, ale není to o tom, že by mužstvo stálo na dvou hráčích.
Jenže po odchodu Whitneyho se logicky posouváte do role klíčového útočníka...
To je velká ztráta pro všechny a zvlášť pro mě a pro Hanziho (centra Martina Hanzala), protože jsme spolu poslední dva roky hráli v lajně. Byli jsme na sebe zvyklí, věděli jsme, co jeden od druhého můžeme čekat a nejvíc se to ukázalo v poslední sezoně. Ze začátku to určitě bude změna.
Místo Whitneyho přišel do vašeho útoku Steve Sullivan z Pittsburghu. Jak se vám jeví?
Je to hodně podobný hráč, jako byl Ray. Menší, šikovný s pukem, rád přihrává. Možná bych řekl, že je trošičku rychlejší, ale nemá tolik trpělivosti. Zato je přímočařejší, což by mohla být výhoda. Ale to zhodnotíme až po sezoně.
Jak ta sezona dopadne? Může Phoenix zopakovat loňský parádní úspěch?
Tady na západě je vůbec těžké dostat se do play-off, to je tu vždycky boj do posledního kola. Jde o pár bodů, které rozhodují. Los Angeles se tam loni dostalo na poslední chvíli a nakonec vyhrálo Stanley Cup. A letos budou o to důležitější třeba body navíc v prodloužení nebo nájezdech, protože je míň zápasů a navíc ty body berete jen vašim konkurentům v konferenci. Těžko říct, jak to dopadne.
V sobotu jste hrál v Dallasu, v neděli doma proti Chicagu. Stíháte se vůbec na dálku zapojit do dění v boleslavském klubu, jehož jste spoluvlastníkem?
Snažím se. Zápasy první ligy bohužel nedávají, ale sleduju onlajny, jsem každý den v kontaktu s managementem. Chceme ještě před koncem přestupního termínu posílit, abychom do play-off šli s ještě kvalitnějším kádrem. Jsem rád, že jsme dotáhli do konce (poradce) Mariána Jelínka.
Ten ještě začátkem sezony působil v Liberci, s nímž by se mohla Boleslav střetnout v baráži o extraligu. Z tohoto pohledu je jeho angažování vrcholně taktický tah. Nevymyslel jste ho vy?
No... Byl to tah klubu. Shodli se na tom všichni, kdo tam mají do hokeje co říct. Myslím, že pro klub je to velká posila. Ale těžko říct, jestli Liberec vůbec bude v baráži, ještě se bude hrát extraligové play-out, které to může promíchat. My si nechceme vybírat soupeře. Navíc tam ještě nejsme, to budeme řešit až po play-off.
