"Chtěl bych tady dosáhnout lepšího výsledku než v Götzisu (8483 bodů, vedoucí výkon světových tabulek roku - pozn.)," pronesl Američan Bryan Clay (30), olympijský vítěz v desetiboji z Pekingu. Podle expertů je jediný, kdo může v současné době ohrozit světový rekord Romana Šebrleho (9026 bodů z roku 2001). A také je hlavní hvězdou vícebojařského mítinku TNT Fortuna, který se uskuteční v úterý a ve středu v Kladně.
Před Götzisem jste řekl, že hodláte zaútočit na světový rekord svého vzoru a kamaráda Romana Šebrleho. Povede se to někdy?
Může se to povést, ale musí vyjít perfektní závod, jako to vyšlo Romanovi. To štěstí mají jen někteří, já perfektní závod ještě neměl. Ale když to nevyjde, budu přešťastný za to, co jsem dokázal.
Je vám třicet - jak dlouho ještě budete moci na rekord pomýšlet?
Tak dva roky, pak už to bude těžké. Cítím, že začalo takové odpočítávání... Letos jsem dobře připravený. Příští rok bude mistrovství světa, takže doufám, že taky budu připravený dobře... Tu šanci budu mít tak do olympiády v Londýně.
Loni jste nezávodil - pomohlo vám to v motivaci?
Myslím, že ano. Po olympiádě v Pekingu jsem byl velmi unavený, i psychicky, měl jsem za sebou dvanáct let soustavného tréninku. Potřeboval jsem vysadit.
Prý jste uvažoval o konci kariéry?
Ano, byl jsem z atletiky vyhořelý. Nemohl jsem běžet jediné kolo při rozcvičce, aniž by mě něco bolelo, už jsem to tak nechtěl. Pauza mi pomohla, dal jsem se mentálně do pořádku a vytkl si nové cíle.
Jaké bylo sledovat mistrovství světa v Berlíně v televizi?
Já se nedíval! Ani na internet. Byl jsem unavený. Cestou od našeho domu do města jezdím kolem stadionu. Radši jsem jezdil jinudy. Nechodil jsem běhat, jen jsem rybařil a odpočíval. Ale když jsem v září začal s tréninkem, cítil jsem se skvěle, srovnal jsem se. Teď si připadám, jako kdyby ta pauza nebyla.
Ještě ke světovému rekordu - bavil jste se o něm s Romanem Šebrlem?
Kdysi mi řekl, že k tomu člověk potřebuje dva solidní roky tréninků a soutěží. Rád bych letos měl dobrý rok, už ho vlastně mám, a příští rok by taky mohl být dobrý. Jen mě nesmí potkat žádné vážné zranění.
Šebrle loni řekl, že jeho éra skončila. Jaké pro vás je pozorovat, jak mu přibývají roky?
Když vidíte Romana, Tomáše (Dvořáka - pozn.) a tyhle kluky závodit, tak se učíte, co to znamená milovat sport. To je asi největší věc, kterou jsem se od Romana naučil, jeho vášeň pro desetiboj. On ho prostě miluje. I když už má nejlepší léta za sebou, pořád vidíte stejnou vášeň. Když teď v Götzisu odstoupil, byl jsem smutný, bez něho to není ono. Učí mě, jaký budu chtít být, až budu mít nejlepší roky za sebou já. Jde o to, mít pořád dobrý přístup k věci a mít sport rád. A učit další desetibojaře, že sport můžou milovat.
Už jste se v Praze se Šebrlem sešli?
Samozřejmě, a na nedělní večer jsme si naplánovali grilování u něj na zahradě. Taky chceme stihnout golf, ale z mého golfu bude zděšený. On je o hodně lepší hráč.
Proč jste se vlastně vracel z Götzisu do Ameriky? Mohl jste přece zůstat v Evropě...
Měl jsem v Kalifornii sponzorskou akci. No vidíte, tam jsem taky hrál golf. S Lindsey Vonnovou.
S nejlepší světovou sjezdařkou? Jaká je?
Báječná! Ona teď žije v centru San Diega, já asi dvě hodiny odtamtud. Někdy se divíte, jak může tak milá holka být na svahu tak agresivní. Prý si s ní mám zajet zalyžovat. To bych nezvládl, takhle rychle. Ani náhodou! (smích)
Takže nepůjdete?
V příštích dvou letech ne, musím dávat pozor na zranění. Pak se uvidí. Víte, já na lyžích nebo na snowboardu nikdy nestál, vyrostl jsem na Havaji a tam není sníh. Takže se těším, že až uzavřu kariéru, něco z toho si vyzkouším. Samozřejmě s Lindsey Vonnovou.
