Hokejový šampionát: bronz se zlatým leskem

Soupiska českého týmu před turnajem vypadala slibně. Sice nebyla tak hvězdná jako loni v Bratislavě, ale byla výrazně silnější než při senzačním triumfu z Německa 2010.  V útoku budili respekt Tomáš Plekanec, David Krejčí či Aleš Hemský. "Evropská obrana" byla spolehlivá a jediný otazník visel v brankovišti.

Účast na šampionátu předem odmítl gólman Tomáš Vokoun a Winnipeg neuvolnil Ondřeje Pavelce z NHL. Před obrovskou výzvou tak stáli Jakubové Kovář a Štěpánek. Druhý jmenovaný byl již před odletem trenérem Hadamczikem pasován do role jedničky, místo však postupem času Kovářovi přepustil. Dvojici pak doplnil mladý Petr Mrázek, jenž na přelomu roku zazářil na juniorském MS.

Sebevědomí, které celek získal na Českých hrách, po němž ovládl celou Euro Hockey Tour, si ale na šampionát nepřenesl a v jeho úvodu se herně trápil. Dány porazil 2:0, se Švédy pak utrpěl vysokou porážku 1:4 a Norsko porazil až po nájezdech 4:3. "Pořád nemůžeme najít svou tvář. Mužstvo hraje chvíli dobře, chvíli nedrží hráči místa. Není to takové, jak bych si představoval. Budeme pracovat na tom, aby se naše hraje zlepšila." uvedl kouč Hadamczik.

Zlom přišel až ve čtvrtém zápase. Národní tým výrazně zlepšil výkon a přehrál Lotyšsko 3:1. "Bylo to velmi kvalitní utkání. Do třetí třetiny jsme si řekli, které věci změníme a co chceme hrát. Byli jsme nahecovaní, šli jsme do toho s plnou vervou a naši zkušení hráči zápas rozhodli. Přístupem, nasazením a vůlí se tato část blížila ideálu," radoval se trenér.

Velkým zklamáním části turnaje, kterou hostilo Švédsko, ale byla divácká návštěvnost. Arény byly zaplněné jen na střetnutí domácích, při jiných duelech tribuny zely prázdnotou. Organizátoři podcenili propagaci a přecenili ceny vstupenek. Například zápas mezi Českem a Dánskem oficiálně navštívilo 1500 fanoušků.

Chyběl divácký zájem

"Podle mě tam byly dvě nebo tři stovky. To je na zápas mistrovství světa ubohé a trapné. Slyšel jsem Dány, jak se baví na střídačce, i když ode mě seděli dvacet metrů. Celkově to bylo velké zklamání," řekl České televizi Štěpánek. Ani to však reprezentaci neodradilo. Ve zbývající fázi skupiny pak ještě deklasovala Itálii 6:0, Němce 8:1 a padla s věhlasným Ruskem 0:2. A ty nejdůležitější duely už odchytal českobudějovický Kovář.

Ve čtvrtfinále ovšem národní tým čekal jeden z nejsilnějších soupeřů. Švédové na domácí šampionát přivezli téměř všechny své hvězdy. Proto byl Hadamczikův tým mírným outsiderem. Vyrovnanou bitvu rozhodla za stavu 3:3 až poslední minuta. Milan Michálek v rohu obral o puk spoluhráče z Ottawy Erika Karlssona, vyjel před branku a střelou do horního růžku 29 vteřin před koncem třetí třetiny umlčel stockholmské ochozy.

"Dobře jsme napadali. Po zisku puku si obránci hlídal spíše Plekyho, a tak jsem to zkusil vzít na sebe. Věděl jsem, že si gólman klekne, proto jsem vystřelil na lapačku," popsal střelec jeden z nejdůležitějších gólů kariéry. Obrovskou radost neskrýval ani Hadamczik. "Hráčům jsem po zápase řekl, že mi udělali velkou radost a jen jsme si dokázali, že lze hrát s každým týmem. Ovšem je to jen dílčí úspěch a turnaj nám teprve začíná."

Fotogalerie

To však netušil, že semifinále se Slovenskem bude hořkou pilulkou. Favorizovaný český tým derby nakonec prohrál 3:1. Slovensko, vedené český trenérem Vladimírem Vůjtkem, odehrálo fantastické a precizní utkání. "Je to jednoduché. Když nedáme góly, tak nemůžeme vyhrát. Udělali jsme individuální chyby, které by se v takovém zápase stávat neměly. Předcházeli vlastně všem třem slovenským gólům," našel příčiny porážky Hadamczik.

Musel své svěřence ale znovu namotivovat. Závěrečná část turnaje se odehrála už v Helsinkách, domácí v semifinále ale rovněž neuspěli. Češi se tak o bronz v "utkání poražených" střetli s Finy a o obhajobě třetího prakticky rozhodli hned v první části, ve které dali tři góly a ujali se vedení 3:1. Domácí stihli už jen snížit na 2:3. "Samozřejmě, že jsem šťastný, že jsme alespoň urvali bronz. Pro nás má cenu zlata," pravil Petr Nedvěd, jenž v dresu českého týmu ve čtyřiceti letech debutoval v národním týmu na MS.

Hadamczik si však moc dobře uvědomoval, že tým měl na víc. "Je ve mě pořád hořkost, že jsme mohli hrát finále, ale takový je život. V semifinále jsme neměli šťastný den, tyčky chytaly s gólmanem soupeře. Jsem ale rád, že se hráči z toho vyspali, do zápasu o třetí místo se semkli a bojovností dokázali, že chtějí vyhrát medaili pro sebe i celý národ. Předvedli perfektní hru," poděkoval na závěr svému výběru. Výběru, který český národ opět stmelil.