Přitom jste od zase nebyla od postupu tak daleko.
Kdyby se jelo na jednu jízdu, bylo by to super. Ta se mi povedla, protože v té jsem ještě nebyla tolik nervózní.
ČTĚTE TAKÉ |
Kde byla chyba?
Asi jsem zvolila špatnou startovní pozici. Vlezla jsem si mezi dvě favoritky a dostala jsem loket z obou stran hned po startu. To mě zpomalilo.
Co jste si říkala před třetí jízdou, která o všem rozhodla?
Chtěla jsem dát do ní všechno, ale Sarah (Novozélanďanka Walkerová, nakonec stříbrná - pozn. red.) mě před prvním skokem strčila a měla jsem co dělat, abych to ustála. Po druhém skoku jsem šla k zemi skoro sama. Ještě se mi protočila rukojeť. Už jsem se viděla na zemi.
Byla to náhoda?
Ne, byla si toho dobře vědoma. Soupeřily jsme spolu o finále. Chtěla si to pohlídat. Byla kousek přede mnou, kdybych v té pozici byla já, taky bych to zkusila. Navíc je mnohem větší než já, má asi o deset nebo patnáct kilo víc.
Češi bojují o medaile. Podívejte se Beachvolejbalistky Kristýna Kolocová a Petra Sluková |
Věděla jste v tu chvíli, že jsou vaše šance zmařené?
Věděla. Aspoň jsem si dojela pro svůj pocit ještě třetí a čtvrtou rovinku. Chtěla jsem si užít atmosféru a dojet si pro svůj dobrý pocit ty rovinky. Vždyť jsem se dostala, kam jsem chtěla - na olympiádu.
V semifinálové rozjížďce jste jely dvě Češky. Funguje vůbec v tomhle sportu vzájemná výpomoc?
Ne, to neděláme. Každá jede sama na sebe, je to individuální sport.
