Především proto, že – i když se původně v Česku vzniklý HC Lev dočkal azylu v Popradu – nenašel si pod Tatrami za jediný rok přesvědčivou identitu. Čtyřapůltisícovou halu by nemělo být složité vyprodat. A přitom zdaleka nebývala vyprodaná pokaždé.
Pochopitelně že měl Lev celou situaci o to komplikovanější, neboť v tomhle „soutěžil“ s popradským týmem extraligy, ke kterému měla srdce tamních lidí blíž.
Jak by si asi vedl v Praze? Jak by si vedl tam, kde o přízeň diváků musí stále usilovněji bojovat i tak tradiční kluby jako Sparta nebo Slavia? Ta zvlášť by mohla vyprávět, co znamená lákat lidi na hokej do drahé O2 areny.
K TÉMATU ČTETE TAKÉ |
Pokud Poprad nezískal vlastní tvář v Popradu, asi těžko získá kotel fanoušků v Česku. Lidé se nejspíš budou bavit duely s atraktivními soupeři, ale stejně to – pakliže Poprad zůstane Popradem – stále zůstane jen jakýmsi představením pro oko nezaujatého diváka.
A kvůli tomu se přece hokej odjakživa nedělal a nedělá…
