Asi vám teď není zrovna do zpěvu...
Těžko se mi to hodnotí, protože jsem prohrál. Ale bylo to hodně těsné. Nechal jsem na kurtu všechno, co umím, co jsem se naučil a co je v mých silách. Nakonec stejně rozhodlo jenom pár míčků.
Nepřehlédněte |
Co bylo nejsilnější zbraní vašeho soupeře Andreje Golubjova?
Měl výborný servis. Ani ne tak rychlý jako dobře umístěný. To bývá na takových površích nepříjemnější než dělové rány. Když jsme se tak často nebrejkovali, rozhodlo právě podání.
Přesto jste ve třetím setu vyhrál 6:1 a měl mnohem blíž k vítězství...
Byl to teprve můj čtvrtý pětisetový zápas. Mohl jsem ho klidně vyhrát, kdybych za stavu 4:4 ve čtvrtém setu proměnil brejkbol. Chyběl mi jediný míček a o to víc mě to mrzí. To je ale minulost a s tou se nedá nic dělat.
Užil jste si alespoň daviscupovou premiéru před českým publikem?
Vnímal jsem těch pět tisíc fanoušků, kterým jsem nemohl dát vítězství. Byli výborní, což mě motivovalo. Vřely ve mně emoce, ale snažil jsem se je krotit, abych se tím moc nevyčerpal.
Ve čtvrtém setu jste se nechal masírovat od fyzioterapeuta. Co se stalo?
Najednou mě píchlo v zádech, což mě dost vyděsilo. Pak mi bolest vystřelila i do nohy, sval se semkl a dostal jsem křeč. Doufám, že to nebude nic vážného. Mám dost času, abych se dal do kupy. V neděli budu určitě připravený zase hrát.
Cítil jste, že vás ty zdravotní problémy omezují?
Při servisu jsem se nemohl kvůli bolesti natáhnout a odrazit od nohy. Už jsem nedokázal naplno hrát a hýbat se. Limitovalo mě to, ale takový je sport. Zranění k němu patří. Prohrál jsem a nemůžu se na něco vymlouvat.
Trápí vás podobné potíže často?
Bylo to povrchem, který je hodně náročný na kyčle, nohy i záda. Je totiž podobný jako tráva. Když jsem na Wimbledonu, mívám to také. Nemyslím si ale, že bych měl natržený sval. Máme tu kolem sebe skvělý tým lidí. Stačí mi masáž, teplo a strečink.
