Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Golonka: Já a estébák? Drzost, vždyť mě sledovali jako Havla

Sport

  8:59
Podobně jako Jaroslav Holík si v 70. letech přelepoval izolačkou komunistickou hvězdu na státním znaku, když nastupoval proti Sovětskému svazu. I proto je tolik rozzlobený, že o něm Peter Šťastný v jednom televizním dokumentu prohlásil, že je soudruh a estébák. "To byl vrchol," říká legendární hokejista Jozef Golonka.

Jozef Golonka na vyhlášení Sportovce roku foto: ČTK

Řekněte: přemýšlel jste dlouho, jestli na pana Šťastného podat žalobu?
Nepřemýšlel, protože se ta pomluva dostala i k vám do Česka. Já si vážím českého diváka, vždycky jsem se u vás cítil jako doma, a proto mě uráží, že to vypadá, jako by to všechno byla pravda. Ten člověk nežije na Slovensku a jako europoslanec má všechny výhody, které existují, a ještě uráží lidi, kteří tu za komunismu zůstali. A kteří za tak bídné peníze v minulosti hráli. Chci zadostiučinění.

Máte tušení, kdy se začala vytvářet vaše vzájemná antipatie?
Vůbec! Kdybych věděl, že pan režisér přivede pana Šťastného, tak se natáčení vůbec nezúčastním. A to jsme to dělali zadarmo. Já si s tím člověkem nemám co vyprávět. Když bratři Šťastní utekli do Ameriky, tak jsem řekl do novin, že jsem velmi rád, jakou dělají Slovensku reklamu. To zveřejnili za komunismu. Já se nestarám o jeho život, ale ať dá mně pokoj. Ať mi nenadává, že jsem komunista, když všichni vědí, že to není pravda. A ještě k tomu estébák, to je vrchol. Já byl mezi sportovci, kteří udávali mě. Mám se na ně celý život zlobit? Vždyť je potkávám každý den a vím, že na mě psali dopisy, protože mi je ukázali v Ústavu paměti národa. Toto byl vrchol drzosti, proto jsem si vyžádal lustrační list.

Psali jsme:

Ve kterém se píše, že jste byl prověřovaná osoba?
Ano, sledovali mě podobně jako Havla nebo Čáslavskou, tím pádem jsem v životě nemohl pracovat jako estébák. Nechci nic jiného, než aby všechno odvolal. Vždyť já mohl také utéct, ale zůstal jsem. Jsem tady a existuju s důchodem 340 euro. Tohle není spor, ale bezdůvodná urážka, navíc bez důkazů. Poškodil mi jméno, tak jsem to musel dát k soudu.

Nemá to všechno souvislost s dřívější volbou šéfa hokejového svazu, ve které pan Šťastný prohrál a vy jste se postavil na stranu Juraje Širokého?
Pozor, to chci uvést na pravou míru. Já jsem na té volbě vůbec nebyl, v té době jsem byl na léčení. Nebyl jsem přítomný ani na valné hromadě.

Ani jste panu Širokému nevyjádřil při volbě podporu?
Ne, já jsem s ním vůbec nediskutoval, protože to byl tehdy nový člověk v hokejovém prostředí. Jen jsem po rozdělení Československa řekl, že je nespravedlivé, že Slovensko spadlo do skupiny C. Že Češi byli upřednostnění. Tehdy u nás nebyly na hokej peníze a dá se říct, že pan Široký ho vehementně podpořil. Tehdy jsem v novinách řekl, že si velmi vážím toho, že se našel takový člověk. Díky tomu se urodili hráči jako Hossa, Handzuš nebo Chára, a dneska jsme vám rovnocennými partnery.

Nebál jste se, že vám taková slova mohou poškodit renomé vzhledem k tomu, že Široký byl rozvědčíkem Státní bezpečnosti a po revoluci společníkem Viktora Koženého?
Já vám povím, že se o jeho minulost nestarám. Každý má svoji práci a ať si dělá, co uzná za vhodné. Já se nestarám, jestli byl dřív ten, či onen. Dívám se na něj jako na osobu, která pomohla našemu hokeji. Jinak s ním nemám vůbec žádné kontakty, za 10 let jsme si párkrát řekli dobrý den a jednou byl na oslavě mých 70. narozenin. To je všechno. Já s jejich spory nemám nic společného.

V památných zápasech s Rusy jste si zalepoval hvězdu na dresu, dá se říct, že jste antikomunista?
My jsme se ozvali v 68 roce, když přišli Rusáci. To pan Šťastný možná ještě neměl ani hokejový dres. Já mám dost roků a jsem šťastný, že žiju z jednoho dne na druhý. Nemám zapotřebí dělat spory. V životě jsem nebyl u soudu, tohle je poprvé. Do politiky se nemíchám. Vždycky jsem byl pro to, aby se lidi mohli svobodně rozhodovat, aby byly otevřené hranice a aby děti mohly jít studovat ven. Za komunismu to nešlo, to mě dráždilo. Omezování svobody. Dřívější doba byla dobrá, co se týká sportu - vytvořili nám podmínky, hokej mohli hrát i chudší chlapci. Ale to nemohlo převážit moje přesvědčení, že to není dobrý systém. Moji spoluhráči měli stejný názor. Byl tam Jarda Holík, Gusta Havel... I proto jsme měli takové úspěchy.

Pan Šťastný si zatím obsílku nevyzvedl, tušíte, jak všechno bude pokračovat?
Poslali jsme to začátkem září na soud a zatím nic. Neumí ho najít. Mám obavy, že se toho ani nedožiju.

Autor: