Je plný očekávání. Návrat plánoval už v končící sezoně pod střechou, ale tím, jak tři roky přetěžoval zdravou nohu, jej začala pobolívat druhá achilovka. "K vyběhnutí mě tak trochu nutil i závazek k Olympu Praha, který mě celou tu dobu podporuje. Ale po nových bolestech mi prodloužili smlouvu do konce roku, abych návrat zbytečně neuspěchal. Jako už dvakrát," nezapomíná na opatrnost i na vděčnost.
"Takhle se můžu v klidu a bez nervů připravit ma hlavní sezonu. Aspoň ten návrat bude stát za to, cítím, že to může být dobré. Vždyť jsem vlastně tři roky šetřil tělo," přemítá svěřenec trenéra Luďka Svobody.
Před rokem málem přišel o končetinu, když se mu do nohy operované v Mnichově dostal zánět a v Praze mu ji zachránili profesor Kolář s ortopedem Hospodárem. Časem se začal chystat znovu, ale po podzimní přípravě se ozvala zmíněná druhá achilovka. "K doktoru Müllerovi -Wohlfahrtovi do Mnichova už jsem nechtěl, ale doktor Calderon, klubový lékař Arsenalu, viděl jako jediné východisko operaci. Tak to jsem nechtěl už vůbec. A doktor Müller-Wohlfahrt mi pak slíbil, že to zvládneme i bez operace. A zvládli jsme to," tváří se spokojeně.
Nebere to tak, že jej mnichovský uznávaný odborník o nohu málem připravil. "Infekce se tam tehdy mohla dostat různými způsoby, taky jsem měl sníženou imunitu kvůli ozařování. Řekl mi, že chce dokázat, že se můžu vrátit zpátky na vrchol, a jakoukoli léčbu u něj budu mít zdarma až do her v Riu. Je to pro něj prý věcí cti," krčí rameny Svoboda.
Překážkář Petr Svoboda
Na vyhlášené mnichovské klinice byl od listopadu už čtyřikrát, naposledy před dvěma týdny. "A někdy tam potkám i zajímavé lidi. Pan doktor je totiž klubovým lékařem fotbalového Bayernu, takže k němu jednou s jakousi bolístkou dorazil Franck Ribéry. Jenže sestřička mu řekla, že musí počkat, protože v ordinaci je atlet Svoboda, který přijel až z Prahy," usmívá se překážkář.
Pochopitelně sledoval halové mistrovství světa v Sopotech, vždyť tam závodila i jeho choť, tyčkařka Jiřina Svobodová, za svobodna Ptáčníková. "Ta stříbrná medaile je pro ni obrovskou odměnou, atletice obětuje opravdu hodně. A udělala skvělý výkon, stejně jako bronzový Honza Kudlička. Uznejte, skočit ve finále 580, resp. 470, za to už musí být medaile. A brali je čeští tyčkaři, to je paráda," neskrývá radost.
Vyhlíží 20. březen, kdy s ostatními členy trenérovy skupiny zamíří na soustředění na Kanárské ostrovy. A pak se bude těšit na první závody.
"Chci závodit, touha vyhrávat ve mně zůstala," má jasno, vzápětí ale přizná: "Trošku jsem svázaný tím, že budu chtít něco předvést, že zvědaví budou i lidé kolem. Ale taky mám strašně velkou chuť běhat. Snad už jsem posbíral něco zkušeností, navíc jsem vždycky říkal, že překážkář dozrává ve třiceti," pokyvuje hlavou Svoboda s tím, že v nadcházející sezoně chce dostát právě těmto svým slovům.
