LN: V Dallasu jste už prožil výměnu vlastníků, dokonce týmu hrozil bankrot. Je dnes už situace s novým majitelem vyřešena?
Výměna vlastníků se mužstva zásadně nedotkla. Samozřejmě že to člověk čte v novinách, takže to není příjemné. Různé spekulace na klidu nepřidají, navíc Dallas musel omezovat rozpočet a množily se řeči, že se možná budeme stěhovat. Ale jakmile se vlastník našel, tak se všechno uklidnilo, včetně našeho vedení a místních fanoušků. Můžeme se soustředit na hokej a na našich výsledcích se to projevuje.
LN: Dallas od začátku sezony patří mezi překvapení NHL, odborníci s vámi do bojů o play off moc nepočítali…
Je pravda, že Dallas na špici konference, kde jsme byli pár týdnů, nikdo nečekal. Od začátku nás podržel gólman Kari Lehtonen, ten byl opravdu vynikající. Když se zranil, tak to šlo i jeho náhradníkům. Vyšly nám také letní posily, přestože se nejednalo o nijak drahé hráče, a tak jsme se dali dohromady jako tým. Máme vyrovnané čtyři lajny, které mohou jít na led v jakékoli situaci, čímž se nemůže pochlubit každý tým. Také nový trenér přinesl do mužstva nový systém a klid, a tak se nám hraje dobře.
ČTĚTE TAKÉ |
LN: A co vy osobně, jak jste se svojí hrou spokojený?
Jsme třetí lajna, ale dostaneme se často na led. Hraju se Švédem Nystromem, kterému se střelecky daří, vytváříme si šance, a tak jsem moc spokojený. Do Dallasu jsem šel kvůli bývalé hvězdě Joe Nieuwendykovi, který tady dělá generálního manažera. Vím o něm, že hokeji rozumí, a myslím si, že se to na týmu projevuje.
LN: V NHL hrajete už 17. sezonu, berou vás v mužstvu jako zkušeného veterána?
Určitě. To, že je zde mladý tým jsem věděl, a byl to jeden z důvodů, proč jsem se Dallasu upsal. Snažím se spolu s dalšími veterány mladíkům pomáhat, a zdá se, že nám to klape. Sešel se tady dobrý mix mladíků a starších hráčů.
LN: Na Floridě jste začínal v roce 1994, jak se NHL za tu dobu změnila?
Hodně. Omladila se zejména v posledních letech. Po té roční stávce vlastníci více dbají na rozpočet, a proto raději sází na mladší a levnější hráče. Pravidla také více přejí útočnému hokeji, což mi vyhovuje. Bezpochyby však NHL zůstává nejlepší ligou na světě. Jsem tu moc spokojený a doufám, že tu nějaký pátek ještě vydržím.
LN: V poslední době ale v zámoří ubývá českých hráčů. Pozorujete to?
Určitě. Před deseti lety nás tu bylo okolo devadesáti, dnes sotva polovina. Vždy jsme chodili po zápasech na večeři a užili jsme si to, zejména v New Yorku. Teď když někam přijedu, tak tam často není žádný Čech. Doufám, že se to zase zlomí a přijde opět nějaká nová silná generace, jako byla ta naše, i když vím, že to chvilku potrvá.
LN: Když se ohlédnete za svojí dosavadní kariérou, která štace vám nejvíce vyhovovala?
Asi v New Yorku, kde jsem působil v době, kdy tam hrál i Petr Nedvěd a Honza Hlaváč a kouč z nás vytvořil českou lajnu. Dařilo se nám, asi jsem tam hrál nejlepší hokej mé kariéry. Moc rád na to vzpomínám. Každý rok je však jiný a mně vyhovuje každý tým. Jsem rád, že mohu hrát hokej a dělat v životě něco, co mě moc baví.
Autor je spolupracovníkem LN v USA
