Šest ozbrojených mužů se vloupalo do jejího domu na předměstí Moskvy. Mladou tenistku svázali, zbili a drželi jí nůž pod krkem. "Myslela jsem, že umřu. Během té noci mě to napadlo hned několikrát. Měli zbraně a my jsme vůbec nevěděli, co mají v úmyslu," vzpomíná Čakvetadzeové v rozhovoru pro The New York Times. Ubližovali i jejím rodičům. Nakonec z hráčky vymámili 306 tisíc dolarů v hotovosti a ukradli i spoustu dalších věcí. Nešlo přitom o žádný náhodný zločin. Muži si jí vybrali. Vždyť po hráčce chtěli například luxusní hodinky, které týden předtím vyhrála na exhibici v Belgii. "Hraj dál, ještě se vrátíme," řekl Čakvetadzeové jeden z lupičů, když odcházel.
Ruská tenistka Anna Čakvetadzeová
Snažila se na ty chvíle rychle zapomenout. Na kurty se vrátila už dva týdny po incidentu. Ale ta noc ji změnila. Už nikdy nedokázala hrát tak dobře jako předtím. "Dnes už na to nemyslím. Nejtěžší bylo prvních pár dní. Všichni mi volali a ptali se, jestli jsem v pořádku. Ale myslím, že se mi to rychle podařilo hodit za hlavu," věří vítězka sedmi titulů na okruhu WTA. Nešlo ani tolik o strašný zážitek jako o fyzické potíže, které se křehké dívce od té doby často vracely. "Kvůli tomu přepadení jsem neměla žádné volno po sezoně. Do roku 2008 jsem šla bez pořádného tréninku a pomlácená. Když se dívám zpátky, tak vím, že jsem potřebovala delší volno. Místo toho jsem hrála dál a tělo na to nebylo připravené," vysvětluje.
Šestici mužů, kteří ji přepadli, policie nikdy nechytila
Od roku 2010 měla vážné problémy se zády. Sezonu poté ve Spojených arabských emirátech nastoupila do zápasu nemocná a omdlela na kurtu. Tenisový svět byl vystrašený, když zkolabovala ještě na dalších dvou podnicích. Ve stejném ročníku kvůli zranění sedm měsíců nehrála a svůj comeback zbytečně uspěchala. "Kdybych mohla vrátit čas, tak po tom přepadení víc poslouchala své tělo. Netlačila bych na sebe tolik a trénovala s větším klidem. Měla jsem být víc v pohodě. Jenže člověk chce hned zpátky na okruh a dohnat, co zameškal. Jenže dlouhodobě mu to jen ublíží. Ale to je problém spousty tenistek. Nevědí, kdy si vzít volno," říká.
Nyní Čakvetadzeová pracuje jako spolukomentátorka grandslamových turnajů a jako trenérka nadějných ruských juniorek. Bolesti zad jí ale stále brání znovu se s raketou postavit na kurt. "Když se dívám na turnaje, tak mi tenis chybí. Chybí mi ten pocit, když člověk hraje skvěle a je v dobré kondici. V tu chvíli věříte, že můžete spoustu věcí dokázat. Myslela jsem, že kariéru ukončím daleko později než ve 26 letech, ale nebylo mi přáno," přiznává, že s předčasným koncem není úplně smířená.
Šestici mužů, kteří ji přepadli, policie nikdy nechytila. Oné noci si myslela, že už nikdy nevezme raketu do ruky. Napadlo jí, že už nikdy nebude jako dřív. "Od té doby jsem si víc užívala tenis jako takový. Změnil se můj duševní přístup, chtěla jsem si život víc užít," tvrdí. A proto nevylučuje další návrat. "Nikdy neříkej nikdy. Člověk neví, co se stane za pár dní. A co teprve za pár let? K tenisu se nedávno vrátila spousta hráček, tak proč bych nemohla i já? Třeba mi bude časem lépe a znovu se objevím na scéně," usmívá se.
