Jmenuje se Turnaj mistrů a nejen legendy o něm mluví jako o bonbonku, vrcholu sezony, odměně či třešničce na dortu. Důvod je zřejmý, na konci každé sezony na něm porovnávají síly nejlepší tenisté roku.
Ten letošní začíná už dnes a poprvé do něj postoupil i pětadvacetiletý Tomáš Berdych. Co nejúspěšnějšího českého tenistu současnosti čeká? "Už za nás to byla slavnost a velmi prestižní událost. Postup na Turnaj mistrů pro mě byl symbolem, že patřím mezi elitu," vzpomíná Tomáš Šmíd na 80. léta, kdy se třikrát kvalifikoval do dvouhry a jednou spolu s Milošem Mečířem triumfoval ve čtyřhře.
To byly časy...
Domácí publikum šílelo, když se ve slavné newyorské hale Madison Square Garden objevili Američané John McEnroe a Jimmy Connors a na uvítanou jim hrála známá píseň Franka Sinatry New York, New York. "S Ivanem Lendlem jsme měli pokoj na Manhattanu v hotelu u Central Parku. Kousek od nás bydlel režisér a herec Miloš Forman, tak jsme ho došli navštívit," vypráví Šmíd, vítěz Davisova poháru z roku 1980.
Šanghaj a neuvěřitelný přepych Vrchol sezony pořádaný tenisovou asociací ATP dodnes vystřídal už čtrnáct měst, ale na dlouhých dvanáct let se usadil pouze v New Yorku. "Kvůli krásné atmosféře. Působilo to všechno strašně honosně. Jezdil jsem tam rád kvůli plným ochozům i privilegiím, která jsme tam jako tophráči měli," přiznává Šmíd.
Jak sám napověděl, tenisté se na prestižní akci často těší i z jiného důvodu. Turnaj mistrů mají totiž spojený s komfortem, se kterým se nikde jinde během sezony nesetkají. "Pořadatelé se starají jen o osm nejlepších hráčů světa, ne o 128 jako na grandslamu," vysvětluje bývalý tenista Jiří Novák, který si před osmi lety zahrál na šanghajském Masters.
"Možná záleží na pořadatelském městě i zemi, ale já zažil jen neuvěřitelný přepych," připomíná semifinalista Australian Open, že existují i výjimky potvrzující pravidlo. Třeba Houston 2003 a 2004, kde tenisté spali v basketbalové hale a stěžovali si na špatné podmínky. To Novák si odvezl z osmidenní návštěvy Číny jen kladné zkušenosti a sype ze sebe samá slova chvály.
Neustále měl k dispozici auto s řidičem, který ho vozil na tréninky i na výlety do města. K ruce měl i osobního asistenta, jenž mu například rezervoval místa v restauracích, a také bodyguardy. "Bylo jich šest. Všude se mnou chodili a v noci hlídali můj pokoj. Nezdálo se mi, že by bylo v Šanghaji nebezpečno. Dodnes nechápu, proč mě vlastně hlídali," dodává Novák.
Unikátem byl kurt jen pro singl
Odpadla mu i další nepříjemnost z grandslamů - složité zamlouvání kurtů na přípravu. "Kdykoli jsem potřeboval, měl jsem možnost zavolat, sednout do auta a odjet na trénink," popisuje. Ani s přesunem do Londýna, kde se má soutěž pořádat až do roku 2012, neztratil Turnaj mistrů na noblese. Součástí podniku jsou ještě VIP akce, fotografování osmi nejlepších hráčů roku v elegantních ručně šitých oblecích a moderní aréna zaplněná až dvacetitisícovým publikem.
Také vám z toho vychází dechberoucí zážitek? Novák nad tím však jen mávne rukou. "Překvapil mě pouze luxus toho všeho. Když jsem byl mladší, měl jsem s tímto turnajem spojené něco jiného. Dokud na něm hráli jen singlisté bez deblistů, byl naprosto unikátní, protože měl úzký dvorec nakreslený pouze pro dvouhru. To jste tenkrát jinde vidět nemohli," směje se.
Přes nesporná pozitiva ale zůstává Turnaj mistrů až druhým v pořadí. Někteří tenisté sice tvrdí, že je na něm těžší uspět, ale nakonec se stejně shodnou, že slavit grandslamové vítězství je v jejich životě s raketou to nejcennější. "O tom každý z nás už odmalička sní. V naší profesi neexistuje většího ohodnocení ani úspěchu," říká Šmíd, který se grandslamové radosti dočkal jen v deblu.
