Možná by nebylo špatné zkusit týden ráno vstát, být v šest hodin u soustruhu a makat do půl třetí. Potom skočit na tramavaj, zajet nakoupit, vyzvednout děti ze školy, napsat s nimi úkoly, uvařit večeři. Myslím, že potom by byla emocionální vyčerpanost pryč.

to, o cem pisete, znam. dneska dokonce za deset ctyri rano.... ale za sebe si myslim, ze jeji zivot je mnohem hekticjtesji a unavnejsi; nemit domov. poznavat jen hotely. nemit pratele, rodinu, kdyz je potrebujete u sebe. jeji zivot musi byt nesmirne narocny.....