Na otázku v testu jsem odpověděl známkou 3.

Nemůžu si pomoct, 10 medailí není málo a čtyři zlaté už vůbec ne, ale pro mě osobně je podstatné, jaké je složení sportů, ve kterých byly získány. Tak třeba 1+2+1 bylo z vody. Dvě zlaté byly z ryze z malých sportů, jako jsou horská kola nebo moderní pětiboj. Jedna stříbrná z tenisu a z královny sportů, atletiky, jsem já, a věřím, že většina lidí, očekával daleko víc. Jednu zlatou od Báry Špotákové, to asi očekával, sice s odřenýma ušima, ale očekával, kde kdo. Hejnová byla senzační, bronz je vynikající, ještě podtržený finálovou účastí Rosolové. Taky skvělá. No, ale, co dál? Bába trapný jak devítky galoše, jako už vícekrát, Cechlová v disku snad ještě horší. Kudlička v tyči toho taky moc neukázal, ale byl ve finále a skončil který? Sedmý? No, budiž, byli tam větší frajeři, kteří skončili tragicky. A co dál? Nic. 4x400m žen dobrý. Veselá s kopím? K čemu deklasace soupeřů v kvalifikaci, když v závodě pohořel. Brambotrová medaile je sice taky pěkné umístění, ale ne pro člověka, který vede letošní tabulky a pak, v závodě, hodí o pět metrů míň, než ve kvalifikaci. Pravdu měla Špotáková, když řekla, že Veselý uspěje, pokud to duševně zvládne. Nezvládl. Plavci skoro nula. Střelci-tragedie. Až na jeden, naprosto nečekaný bronz. Nejde ani tak o medaile, ale o to, zda konkrétní sportovec podal své maximum nebo se k němu aspoň přiblížil. Většina sportovců, našich, to nedokázala. Proto jsem hodnotil trojkou.