Rebecca Marinová (22 let)- někdejší velká tenisová naděje, mívala jeden z nejlepších forhendů a servisů na okruhu |
"A vím, že internetovou šikanu musí člověk brát s rezervou. Nesmí se bát a musí o ní otevřeně mluvit," říká dnes v rozhovoru pro New York Times hráčka, která neprošla ani kvalifikací na podniku v Memphisu. Je to poprvé, co přiznala pravý důvod svého nečekaného odchodu.
Měla skvělý servis a dělový forhend, svou hrou tolik připomínala například českou jedničku Petru Kvitovou. Ze 192. místa světového žebříčku rychle vyšplhala až na 38. příčku. Na Australian Open 2010 dokonce potrápila ve druhém kole slavnou Američanku Serenu Williamsovou. "Skoro jako bych hrála sama proti sobě," chválila tenkrát nadějnou soupeřku nynější světová jednička.
Na tlak a zájem ze strany médií či fanoušků však nebyla talentovaná hráčka připravená. Z kolotoče novinářské kritiky, bulvárních výmyslů, spekulací, článků, ohlasů příznivců v diskuzích a internetových komentářů se nedokázala vzpamatovat. Loni v únoru to došlo tak daleko, že se Marinová zhroutila. Už to nemohla dál snášet. Po emotivní domluvě s trenéry a blízkými utekla za rodiči do Vancouveru s tím, že už se možná nikdy nevrátí. Přišla o tři grandslamy a olympijské hry v Londýně, ale nakonec v sobě přece jen zase našla chuť k tenisu.
Zpátky na kurtech už byla loni na podzim a také konečně promluvila o tom, co se v ní v minulosti odehrávalo. "Byla jsem strašně citlivá na to, co se o mě psalo. Jsem strašně zvědavá a vždycky jsem chtěla vědět, co se o mě píše. A pak jsem toho litovala. Lidé sportovce často vychvalují nebo pomlouvají. Ale zapomínají přitom, že jde pořád o lidské bytosti," vypráví dnes dvaadvacetiletá rodačka z Toronta. Vždycky byla plachá, tichá a dělalo jí problém mluvit se zástupci médií.
Shoř v pekle a umři, psali jí fanoušci
"A pokaždé, když se dozvím něco špatného, tak se potom uzavřu. Hromadí se to ve mně a nosím to s sebou i do zápasů. Fanoušci psali, že prodávám zápasy, že kvůli mě prohráli sázku nebo že mám shořet v pekle a umřít. Děsilo mě to a ubližovalo mi to," vysvětluje Marinová, ale odmítá říci, co konkrétně stálo za jejím útěkem od tenisu. "Nešlo pouze o tenis," prozrazuje jen.
Během přestávky se živila jako prodavačka v pekárně a hosteska v restauraci, kde jí šéf odmítl dát práci. "Znal mě jako tenistku a věděl, že se ke sportu zase vrátím," vzpomíná Marinová. Loni v září už to nemohla vydržet, začala si pinkat s kamarády a brzy poté už zase naplno trénovala. "Bavilo mě to, pořád jsem tenis milovala," vypráví Kanaďanka, která během absence vypadla z první pětistovky žebříčku WTA. Hned po návratu vyhrála turnaj nižší kategorie Challenger v Jižní Karolíně, ale její další výkony nebyly takové.
Jako bývalá elitní tenistka, která na okruhu delší dobu nehrála, jí asociace dovolila nastoupit v 1. kole letošního Australian Open. Sice prohrála, ale její servis dělový servis byl devátý nejrychlejší ze všech hráček na grandslamu v Melbourne. "Nevím, jestli ještě někdy budu hrát tak dobře jako dřív, ale je mi to jedno. Chci uspět, ale důležitější pro mě je, aby mě tenis bavil," ujišťuje momentálně 422. tenistka světa.