Děda oběhne vesnici, těší se judista Krpálek

Už jste stačil medaili oslavit?
Trochu jsme slavili v pařížském hotelu a taky v hospodě. Vypili jsme něco piv se všemi, kdo se přidal, s trenérem, doktorem, předsedou svazu... Byl jsem strašně utahaný, šest zápasů je hodně. Zapít se to ale muselo, i když hlavní oslavu ještě chystáme v Praze.

Když váš kolega Jaromír Ježek přivezl v dubnu podobně historický bronz z mistrovství Evropy, připomněl, že medaili hned vykoupal v šampaňském, aby přivolala další kovy. Nezapomněli jste na tuto tradici?
Samozřejmě že ne, to se musí, aby ta medaile nezůstala poslední.

Pořád vypadáte tak trochu nevěřícně – už vám došlo, co jste dokázal?
Pořád o tom přemýšlím a uvěřit nemůžu, ale asi to tak opravdu je. Jakmile jsem po třech vítězstvích na ipon a nešťastné prohře ve čtvrtfinále zvládl první zápas v opravách, došlo mi, že medaile tady nebyla dvacet let. Hrozně mě to nakoplo.

Po čtvrtfinálové prohře jste měl před opravnými zápasy, které vedou k bronzu, tříhodinovou pauzu. Neopadlo během ní vaše odhodlání?
Málem jsem usnul! Musel jsem vypadat hrozně, takže ke mně Jéža (Jaromír Ježek – pozn. red.) přišel a začal se se mnou regulérně rvát. A kopl mě do břicha! Ale bylo to dobré, naštval jsem se a zbývající dva zápasy vyhrál.

Teď už máte téměř jistý start na olympiádě v Londýně.

České medaile na MS v judu Pavel Petřikov 1981 do 60 kg stříbro Vladimír Kocman 1981 do 85 kg bronz 1983 open stříbro Jiří Sosna 1991 do 95 kg bronz Michaela Vernerová 1999 do 57 kg bronz Lukáš Krpálek 2011 do 100 kg bronz Dosavadní kovy Lukáše Krpálka 2008 MS juniorů zlato 2009 MS juniorů zlato

Nenastavil jste si laťku příliš vysoko?
Možná, ale dobře vím, že olympiáda není o předchozích výsledcích. V Londýně bude rozhodovat, jak je kdo připravený.

Takže nehrozí, že by se pro vás první velká seniorská medaile změnila v závaží?
Určitě ne. Letos jsem vyhrál tři turnaje Světového poháru a pokaždé mě to ohromně povzbudilo. Před Paříží jsem vyhrál US Open a na posledním soustředění se mi pak pralo úžasně, měl jsem ohromnou chuť. A tenhle kov je pro mě dalším povzbuzením. Když jsem byl juniorským mistrem světa, toužil jsem po medaili ze šampionátu dospělých. Teď ji mám a chci se o ni poprat i na olympiádě.

Myslíte, že vám medaile přinese respekt ze strany soupeřů?
Když jdu na turnaji nebo na šampionátu proti soupeři, který už má medaile, říkám si, že asi něco umí. Ale chci se s ním poprat – nebo, jak říká můj trenér Petr Lacina, sežrat ho. Stejný přístup budou mít soupeři ke mně, velký respekt nečekám.

Od začátku roku jste v jednom kole, vyberete si teď nějaké volno?
Trenér mi před šampionátem slíbil, že když získám medaili, můžu si vybrat dva dny volna. Takže už mám vybráno! (smích) Ba ne, čeká mě týden plný odpočinku, pak začnu s další přípravou. Bude to spíš hodně tréninků, soustředění a málo startů, nemusím už honit tolik bodů do světového žebříčku.

V olympijském turnaji se ve vaší kategorii do 100 kilogramů s velkou pravděpodobností ocitnete mezi osmičkou nasazených. Je to velká výhoda?
Nesporně, kvalitnější soupeře bych pak potkal až ve třetím nebo čtvrtém kole. Ale mám dobrou kondici a nebojím se nikoho. Fyzicky jsem na tom určitě líp než starší borci, oni jsou zase vyzrálejší. Ale za rok se dá udělat hodně práce.

Po čase se dostanete do Jihlavy za rodinou. Těšíte se?
Jasně, ale nejvíc na dědu, vždycky spolu máme sázku. Když jsem se stal dvakrát juniorským mistrem světa, vyholil jsem mu na hlavě pankáče a on s tím musel týden chodit. Teď bude muset navíc oběhnout vesnici, kde máme chatu. To bude něco!

Konečně, oddechl si legendární Sosna To je krásný úspěch! Zvolání Jiřího Sosny, slavného judisty minulosti, bylo slyšet až na ulici. Od poslední medaile z mistrovství světa, kterou reprezentace získala právě jeho prostřednictvím v Barceloně, totiž letos uplynulo dvacet let. A další přivezl až nyní Lukáš Krpálek... "Konečně to zase vyšlo na medaili," pochvaloval si jedenapadesátiletý Sosna ve svém pražském obchůdku s judistickými proprietami. "Čekal jsem dlouho. Vlastně jsem ani nečekal, protože jsme malá země s malou základnou, nemůžeme se rovnat třeba s Francií, která má přes půl milionu judistů, Ruskem nebo dalšími postsovětskými zeměmi. Ale musím uznat, že mi Lukáš udělal obrovskou radost, hlavně způsobem, jakým se pral. Jeho nasazení bylo skvělé," chválil mezi judisty populární "Strom", mj. mistr Evropy z roku 1988, svého nástupce. S Krpálkem se dobře zná, občas se prý spolu "poperou" v ráji judistů na Folimance. "No, spíš se při tréninku jen tak potaháme, vydržím dvě tři minutky, než mě zlikviduje," usmívá se Sosna. Také Krpálek má pro legendu slova obdivu, ačkoli mu v době, kdy Sosna přivezl světový bronz, nebyl ani rok. "Občas si zatrénujeme, má strašnou sílu. Ale už se mu moc nechce," zakřenil se.