Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Deblové kouzlo skončilo. Pár Štěpánek-Berdych ale zůstane jedničkou

US Open

  10:26
BARCELONA - UVNITŘ NÁZOR TOMÁŠE ŠMÍDA I POHLED LN Když už s ničím jiným, s bodem ze čtyřhry počítal opravdu každý. Jenže dosud neporažený deblový pár Radek Štěpánek - Tomáš Berdych padl ve své oblíbené disciplíně vůbec poprvé a rovnou v nejnevhodnější chvíli. Ve finále Davis Cupu překvapivě nestačil na španělskou dvojici tenistů Fernanda Verdaska a Feliciana Lopéze.

Česká radost na stupních vítězů. foto: Reuters

Štěpánek a Berdych, ti dva spolu odehráli už pět vítězných daviscupových čtyřher a poradili si s nejedním deblovým specialistou.

České čtyřhry

Jaké soupeře už porazili Štěpánek s Berdychem:

Září 2007: baráž - Švýcarsko Allegro/Federer 3:2 na sety

Únor 2008: 1. kolo - Belgie Vliegen/Rochus 3:2 na sety

Březen 2009: 2. kolo - Francie Gasquet/Llodra 3:1 na sety

Červenec 2009: 3. kolo - Argentina Acasuso/Mayer 3:0 na sety

Září 2009: 4. kolo - Chorvatsko Čilič/Zovko 3:0 na sety

Prvně jmenovaný obstarává perfektní hru na síti, ten druhý silné údery při delších výměnách. Navzájem si dokonale vyhovují. I třiadvacetiletý Berdych, který býval slabším článkem dvojice, se hodně zlepšil.

Přesto našli poprvé od 22. září 2007, kdy spolu premiérově nastoupili při baráži se Švýcarskem, svého přemožitele. "Verdasco s Lópezem potvrdili, že jsou opravdu silný a sehraný tým. V Davis Cupu už toho vyhráli hodně a není náhoda, že porazili i nás," přiznal sportovně prohru Štěpánek.

Byl to vůbec první zápas, kdy si český pár na kurtu nevěděl rady. Nehrál sice špatně výměny, ale nemohl sebrat soupeři servis a sám si ho jen těžko udržoval. Zvlášť Berdych se servisem nemohl chytit.

Klíčovou roli sehrála únava
"Hráli až neuvěřitelně, Verdaskův forhend byl tentokrát nehratelnej. Chtěli jsme se tlačit rychle na síť, oni měli ideální možnost umisťovat údery a skvěle servírovali. Byli prostě lepší než my," krčil rameny Štěpánek, česká jednička.

Letos se ještě nestalo, aby alespoň jeden z nich nevyhrál svůj úvodní singl, než nastoupili do čtyřhry. Možná proto se tentokrát nemohli spolehnout, že díky vítězné euforii zapomenou na únavu. "Soupeři byli odpočatí, protože v pátek nehráli. My jsme seděli do dvou hodin do rána na dopingové kontrole. Po čtyřhře jsem ji pak musel absolvovat znova, takže jsem měl poprvé dvě dopingové zkoušky za jediný den," zlobil se Štěpánek.

Právě kvůli fyzické nepřipravenosti se s Berdychem rozhodli už nenastoupit za rozhodnutého stavu do závěrečných dvouher proti Rafaelu Nadalovi s Davidem Ferrerem. "Už ve čtyřhře bylo vidět, že toho kluci mají vážně dost. Třeba Radek nehrál ani zdaleka tak dobře, jako když je fit," uvědomil si nehrající kapitán Jaroslav Navrátil.

Přehodnotil tudíž svou strategii. Na osvědčenou dvojici Štěpánka s Berdychem dosud nenechal dopustit, i když má k dispozici vítěze čtyřhry na US Open a Roland Garros Lukáše Dlouhého.

"Musím se nad tím vážně zamyslet, aby si kluci mohli aspoň v sobotní čtyřhře odpočinout. Když nás ale budou čekat těžká utkání, vidím jako deblové jedničky pořád tyhle dva," uznal Navrátil.

OČIMA TOMÁŠE ŠMÍDA A POHLEDEM REDAKCE LN

Klobouk dolů, ale barometr je jinde

Věřil jsem, že jediný bod, který je tutový, bude ze čtyřhry. Jenže nebyl. Štěpánek, jediný deblový hráč na kurtu, měl být vůdčí osobností, ale byl unavený a nemohl to celé odtáhnout. Berdych hrál v prvním setu slušně, pak se mu ale přestalo dařit. Škoda, protože Lopez a Verdasco nejsou žádní deblisti. Vlastně to byl takový antidebl. Za nás nebylo, že by někdo podával a zůstal vzadu. Klukům měl někdo poradit, aby dali čop a šli na ně...

Do čtyřhry by se klukům šlo líp za stavu 1:1. Šanci měl v pátek Berdych, v prvním setu mu chyběly dva míčky, ale pak nechal prostor Nadalovi. Přitom tohle není Nadal z dřívějška. Proto jsem nepochopil, proč jel Berdych před finále na dovolenou do Dubaje, když měl trénovat na antuce. Zato Štěpánek proti Ferrerovi hrál dobře, nechal tam duši, nedá se mu nic vyčíst.

V neděli postavili Hájka místo Štěpánka, který už toho musel mít plné kecky. Nevím ale, proč nehrál Berdych, jestli třeba nebyl zraněný... Pohlížejme na to však tak, že finále je velkým úspěchem. Zvlášť když do něj postoupili dva hráči, ostatní neexistují. Kdežto Španělé si můžou dovolit nechat sedět na lavičce Robreda, světovou šestnáctku. A proč ne, když mají obrovskou základnu hráčů. I když pan Kaderka říká, že výchova mladých tenistů je u nás na vynikající úrovni.

Za účast ve finále je třeba před oběma kluky smeknout. Jenže když se jeden zraní, skončíme v prvním kole. A ti vynikající junioři? Vyhrál někdo z nich juniorku na grandslamovém turnaji? Anebo jinak. Kolik českých hráčů a hráček při grandslamech nakoukne do druhého týdne? Co říkal šéf českého tenisu do televize, je sice hezké, ale barometr světového tenisu je někde jinde.

A ještě jsem nepochopil jednu věc. Proč kluci po prohrané čtyřhře skákali? Třeba je to nějaká móda. Nebo že by jim to poradil pan Kaderka? (TOMÁŠ ŠMÍD, AUTOR JE BÝVALÝ TENISTA A VÍTĚZ DAVIS CUPU Z ROKU 1980)

Proč neslavit druhé místo

Od sportovců slýcháváme často fráze o nutnosti mít nezbytnou dávku štěstíčka, bez něho se prý velká vítězství nerodí. Českým tenistům by o víkendu v Davis Cupu nepomohlo, ani kdyby někdo udělal díru do střechy barcelonské haly a štěstí jim na hlavy zhusta pršelo od prvního míče.

Španělský tým svému soupeři v praxi předvedl, že od finálové účasti vede k zisku poháru ještě pořádně dlouhá cesta. Nadal a spol. k tomu nepotřebovali zásah vyšší moci ani v náznaku. Obhájit prvenství ve slavné soutěži na oblíbené antuce zvládli pohodlně vlastními silami. A že bude chybět favoritovi motivace? To se ukázalo také jako velký omyl. Vždyť své nejlepší hráče poslali domácí i do včerejších dvouher, ve kterých už šlo jen o prestiž.

Štěpánka s Berdychem můžeme dál chválit za jejich pouť do finále, za ni si zaslouží velké uznání. Jenže oslavovat po něm porážku a konstatovat, jak je skvělé být druhý na světě, už není namístě. Někdo by si to mohl vyložit tak, že se Češi s neúspěchem ve Španělsku smířili už před prvním zápasem.

Vhodnější by spíš bylo se kriticky ptát, na čem zapracovat, aby se krutá lekce neopakovala. V konfrontaci se šampiony byly české rezervy víc než patrné. Příští rok se třeba někdo silný, jako jsou Španělé, Čechům postaví mnohem dřív než ve finále a skóre může vypadat stejně jako o víkendu v Barceloně. Nad čím se bude jásat potom?                                (TIME OUT LIDOVÝCH NOVIN)