Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Cítím se na pětadvacet, tvrdí Sportovec desetiletí Jaromír Jágr

Sport

  7:00
PRAHA/OMSK - V dalekém Omsku zrovna odbíjela druhá hodina noční, ale hlas Jaromíra Jágra (38) zněl přesto v telefonu svěže. Slavný hokejista, který se stal králem ankety Lidových novin o sportovce desetiletí, se evidentně nacházel v pohodovém rozpoložení a rozmaru. Jak by ne. Po zdravotních problémech se konečně vrátil na led a gólmana Astany v ruské KHL rozesmutněl dvěma zásahy. Ten druhý znamenal jeho 900. gól v kariéře.

Jaromír Jágr foto: www.getphoto.cz/ Robin Drahoňovský

Jak si vysvětlit, že vám tréninkové manko ani trochu nevzalo formu?
Z mého pohledu jsem proti Astaně v neděli odehrál jeden z nejlepších zápasů. A to jsem deset dnů před ním nebruslil a šel rovnou na utkání. Mohl jsem dát i pět gólů a nikdo by se nemohl divit. Šance jsem na ně měl stoprocentně. Kdybych dřív věděl, že se dá hrát líp bez tréninku, tak jsem teď mohl být úplně jinde (směje se). Tohle je moje dnešní nejlepší zjištění... Sice je to možné asi jen jednou za pár zápasů, ale jde to!

DÁLE ČTĚTE

Když už vás čtenáři LN pasovali za nejlepšího sportovce Česka posledních deseti let, zkuste popsat, jak jste se od roku 2000 změnil.
Tak především doufám, že jsem se změnil k lepšímu. A jestli jsem se nezměnil, tak jsem těch deset let tady byl zbytečně...

Když se ohlédnete zpět, co se vám v posledních letech povedlo a co naopak ne?
Já se hlavně nechci vracet zpátky a taky se snažím brát všechny věci pozitivně. Takže na tuhle otázku můžu těžko odpovědět. Ty se sice můžeš domnívat, jak by různé věci mohly dopadnout, ale to jsou akorát jen tvoje představy. Srovnáváš skutečnost s tvojí představou a většinou představa bývá lepší než realita, která se stala. Lidi si kolikrát třeba povzdechnou, kdyby dostali šanci, že by něco udělali jinak. Jenže nikdo jim nezaručí, že kdyby cosi udělali jinak, jestli by to pak nebylo ještě horší, než jaká je skutečnost. Je k pochopení, co říkám?

Naprosto. Váš věhlas je zejména v Česku takřka unikátní, nedávno jste k mnoha sportovním oceněním převzal také od prezidenta republiky státní vyznamenání. Jak zařídit, abyste se z té slávy nezbláznil?
Víš co, člověk prožívá období, kdy je populární, pak zase nepopulární. Otáčí se to z jedné strany na druhou, nahoru a dolů. Nikdy nemůžeš uspokojit všechny, ale důležitý je, abys měl dobrej pocit z toho, co děláš. Nikdo není stoprocentní a ideální. Já se ale snažím dělat věci, abych z nich měl dobrý pocit. Navíc nejlíp, jak můžu.

2001 AŽ 2010

Co Jágr dokázal za poslední dekádu?

NHL: Vítěz kanadského bodování (Art Ross Trophy – 2001), nejužitečnější hráč ligy podle hlasování hráčů (Lester B. Pearson Award – 2006), člen prvního týmu All Star (2001, 2006), V roce 2006 se stal nejlepším Evropanem v historii NHL v pořadí produktivity.

Reprezentace: ZOH 2006 bronz, MS 2005 a 2010 zlato, Světový pohár 2004 semifinále.

Rusko: V létě 2008 podepsal dvouletou smlouvu s Avangardem Omsk, letos ji o jednu sezonu prodloužil.

Faktem je, že vás lidi v Česku mají hodně rádi. Přemýšlel jste někdy nad tím, čímpak to je?
Já spíš přemýšlím nad tím, abych se choval tak, aby tohle vydrželo... Proč tomu tak je, těžko říct. Já fakt nevím, já se na to lidí neptám. Myslím si ale, že nejdůležitější je, když si člověk udržuje dlouhou dobu určitou výkonnost. Lidi tě pak respektují hlavně z hokejové stránky. Na druhou stranu si myslím, že když někdo něco dokáže, udrží si skromnost a nepovyšuje se nad ostatní, tak si toho ostatní váží daleko víc. Pak tě třeba berou i jako příklad, což ale neznamená, že jsi nejlepší.

Sice jste povídal, že se nerad ohlížíte zpět, nicméně – neusmíváte se někdy trochu nad fotografiemi, na nichž za vámi vlají vaše proslulé dlouhé vlasy?
Já v té době ale nebyl jediný, kdo nosil dlouhý vlasy. Hlavně v 90. letech to byla móda zejména u zpěváků. Sportovci to moc nenosili. Když se podíváš na VH1 třeba na Bon Jovi nebo Aerosmith... Ti to vlastně mají dodnes. Stačí si vzpomenout, jaký tehdy jezdily auta. Byla to prostě úplně jiná doba. Na druhou stranu i díky těm mým vlasům jsem byl populárnější; jinej než ostatní lidi. Hokej se dá v televizi hodně těžko přečíst, protože je hrozně rychlej. Lidi si pak ale můžou říct – hele, tenhle hráč s dlouhejma vlasama je docela dobrej. Kdyby ale člověk vypadal jako všichni ostatní, všimli by si, že je sice dobrej, ale už si ho tak nezapamatujou. Abys byl populární, musíš hrát jiným způsobem anebo vypadat třeba takhle.

Na kolik let se ve svých téměř devětatřiceti cítíte?
V srdci a při zábavě pořád tak asi na pětadvacet. Tolik let je totiž mým spoluhráčům i přítelkyni. Takže se pohybuju v těchhle kruzích a pořád miluju srandu.

Jenže dost často se o vás píše, že jste se změnil a dospěl jste...
Myslím si, že jsem vyspěl víc hokejově. Všechno má svůj čas. Když jsi mladej a chceš něco dokázat, musíš být trochu egoista, na některý věci být i řekněme lakomej. Neříkám, že pořád, ale zkrátka takovej musíš být. Jinak nemáš šanci.

Jak to myslíte s tím egoismem?
Když mě třeba trenér neposílal na led, byl jsem vzteklej. Chtěl jsem být věčně na ledě a mít pořád puky, rozhodovat zápasy. Jenže díky téhle povaze jsem v NHL vyhrával kanadské bodování. Bez toho nemůžeš uspět. V tomhle jsem se ale změnil. Vyhrát teď kanadské bodování je už pro mě víceméně bez šance. Už to pro mě není ani nejdůležitější. A pokud už nemáš touhu, anebo snad až chtíč vyhrávat individuální soutěže, pak je šance uspět v nich minimální. Teď je pro mě nejdůležitější, aby se dařilo našemu týmu.

Spartak - Omsk (Jágr se rozčiluje na sudí, nad ním zleva trenéři Summanen a Nikitin).

Jenže cosi podobného jste myslím povídal i v letech, kdy jste v NHL rok co rok ovládal kanadské bodování...
Já vím velice dobře, že síla myšlenky je daleko silnější než síla slova. Takže ono je víceméně jedno, co člověk někdy říká. Důležitější je, co cítí nebo v co věří. Člověk může něco povídat a pokud si myslí cosi jiného, ve skutečnosti se stane to, co si myslí.

Změňme trochu téma. V pondělí jste podle původních plánů měl přiletět zpět do vlasti. Proč jste cestu do Česka odložil?
Měl jsem teď pauzu, takže potřebuju zatrénovat. Vrátím se proto asi až někdy na přelomu roku. V úterý jsem se těšil na koncert Hany Zagorové v Lucerně, takže mě mrzí, že ho nestihnu. Snad se to povede někdy příště.

Velké vzrušení vyvolal v Rusku v poslední době především páteční duel Viťazu Čechov s vaším Avangardem Omsk. Brutalita a zákeřnost vašich protivníků hned v úvodních vteřinách utkání byla až udivující a šokující. Sledoval jste tenhle masakr?
Já na 90 procent věděl, že k těmhle věcem dojde. ani jsem se proto na zápas nešel dívat. Čím jsi starší, tím jsou ti tyhle věci daleko víc protivnější. Jakékoliv násilí a zákeřnosti jsou ti cizí. Ještě bych snad pochopil, když ti je třeba dvacet let, že máš chuť něco dokázat. Z tohohle mně je ale víceméně špatně, nemám na to povahu. Tohle bylo naprosto bez pravidel. V Americe pravidla platí, tady zřejmě někdy ne. Možná ale příkaz k těmhle věcem šel odněkud z vyšších sfér a řešily se osobní věci. Já to ale nevím určitě, proto říkám možná.

Jaromír Jágr na Hradě.

Nevraživost mezi oběma celky předpokládám začala před dvěma roky, kdy při vzájemném utkání zemřel váš spoluhráč Alexej Čerepanov...
Potom, co Čerepanov umřel, začaly obě strany na toho druhého házet špínu. Řešilo se, koho je to vina, proč nepřijela hned sanitka, kdo pochybil.

Letos v lednu se pak mezi oběma týmy strhla hromadná rvačka, kvůli níž rozhodčí utkání předčasně ukončili... A teď se tedy událo znovu cosi podobného. Asi nelze pochybovat o tom, že likvidační akce byla domluvená, když k ní došlo už po šesti vteřinách...
Bylo to víceméně jasný. Soupeř totiž nastoupil s pěti útočníkama a navíc největšíma rváčema. Oni evidentně ani nechtěli vyhrát úvodní bully, aby na nás mohli hned vletět. Docela by mě zajímalo, co by se dělo, kdyby náš centr situaci dopředu přečetl, protože by pak mohl jet docela klidně sám na bránu.

Takže vlastně ani nemusíte litovat, že vás zranění do zmíněného utkání ještě nepustilo. Evidentně byste totiž v oné úvodní formaci nastoupil...
Kdybych byl v tu chvíli na ledě, tak bysme spolu možná tenhle rozhovor nedělali. (směje se) Anebo na jiný téma...