S čím jste nejvíc spokojený?
Neobjevily se žádné výkyvy. Snad až na ten poslední game, kdy mi za stavu 40-0 vstoupila do hlavy nějaká zbloudilá myšlenka, která tam nepatřila. Z toho bylo zkažené první podání a zbytečné snížení na 40-30. Ale jinak to nebylo nahoru - dolů.
K TÉMATU |
Jaká zbloudilá myšlenka to byla?
Mám svou rutinu před každým servisem, dělám všechno stejně. A já jenom lehce polevil… Bylo to něco jako lehká ztráta koncentrace. Netrefil jsem pak první podání a byla z toho zbytečná komplikace.
Jinak vám ale první servis fungoval, i to vás muselo potěšit, ne?
Jo, ten je v mé hře nejdůležitější, zvlášť na trávě. On (Kližan) na nic nečekal, nebál se, šel do toho. Kdybych mu dal víc šancí a hrál víc přes druhý servis, mohlo to být daleko těžší. Dostával bych se pod tlak. Nechtěl jsem to první podání tlačit na esa, spíš mi šlo o přesnost. Ta je na trávě důležitější než razance.
Všichni od vás čekají rány od základní čáry. Ale vy jste bodoval i na síti, vyšlo vám pár kraťasů…
Povedly se, udělalo mi to radost. Čím víc mám variant, tím líp. Když na trávě udělám třeba bod z obrany, platí skoro za dva. Je cennější. Zvlášť, když se podaří v důležitých chvílích jako dneska.
Zkrácením hry spoustu soupeřů překvapíte, že?
Oni si všichni na ty rány zvykli. Když to mám nahrané, utíkají dozadu. Teď si musí zvykat na něco jiného.
Jak jste si zvykl na specifický pohyb na trávě?
Dobře. Jednou jsem byl na zemi. To by bylo divný, kdybych nespadl. Mám jednu čárku… V šatně se říkalo, že kurty po minulém týdnu vyschly. Že to jezdí míň. Že se můžu víc zapřít, rozběhnout. To můžu jenom potvrdit.
V úterý se ve Wimbledonu hrály čtyři česko-slovenské zápasy. Vnímal jste tu rivalitu?Vůbec ne! My se (s Kližanem) známe, párkrát jsme spolu trénovali. Rivalitu bych v tom neviděl. Spíš bylo příjemné slyšet okolo kurtu české i slovenské fanoušky. To se moc často nestává. Bylo to fajn.
