Vyplývá to z analýzy společnosti DAP Services. Zveřejněná analýza vycházela z psychologického profilu přibližně 82 tisíc dospělých, z toho 15 tisíc Slováků, kteří se sami nechali otestovat na portálu Znám.se.
Rozdílná mentalita obou národností se prý projevuje i na právě probíhajícím mistrovství světa v hokeji v Bratislavě.
"Čeští hokejisté mají šanci vyhrávat jedině tehdy, pokud se dokážou pevně semknout a podat výkon až na hranici sebeobětování. U Slováků je naopak zásadní úspěch několika jedinců, který pak táhne dopředu celé mužstvo," domnívá se Jiří Šimonek, psycholog a autor použité diagnostické metody založené na barvově-slovních asociacích a objektově-komunikační analýze vědomí.
Není prý proto překvapením, že se o slovenském týmu v médiích často mluví jako o "partě" kolem Pavola Demitry, Miroslava Šatana a Mariána Hossy.
Jágr se drží stranou a funguje to
České mužstvo sice má svého Jaromíra Jágra, který je bezpochyby jednou z vůdčích osobností týmu; přesto se ale úmyslně drží v pozadí. "Jágr svou roli v reprezentačním týmu dobře zná a záměrně se vyhýbá tomu být kapitánem. Zkušenosti potvrzují, že nejlepší výkony a psychickou podporu týmu zajistí z pozice asistenta kapitána," vysvětluje Jiří Šimonek.
"Pokud se hvězda v týmu postaví do špatné role, nebo si více hvězd konkuruje, pak je téměř jisté, že tým nedokáže táhnout za jeden provaz a skupinový výkon se rozpadá na snahu jednotlivců," dodává dále. Ovšem vzhledem k tomu, že v hokeji je současně na ledě jen pět hráčů, může stejně dobře fungovat český i slovenský styl hry, upozornil Šimonek.
Alkohol a hazardní hry
Průzkum se zaměřil i na zjištění, zda jsou sportovci více náchylní k
ČR vs. SlovenskoČeští hokejisté v pátek porazili na úvod osmifinálové části mistrovství světa v Bratislavě domácí Slovensko 3:2 a jako první si zajistili postup do čtvrtfinále. Pořadatelskou zemi naopak o naději na play off připravila sobotní prohra 1:2 s Finskem. |
"Z hlediska vášně je mezi sportovci pouze o dvě procenta více osob, které jsou schopné hře obětovat naprosto všechno. U hazardu se hranice posunula na pět procent. Největší posun jsme zaznamenali u agresivity, kde je rozdíl 14 procent. V praxi to však znamená, že určitá míra zdravého rizika a bojovnosti ke sportu zkrátka patří," podotknul Jiří Šimonek, podle nějž analýza neukázala žádné extrémní odchylky, a je tudíž pravděpodobné, že obyčejný smrtelník může propadnout ruletě stejně jako vrcholový sportovec.
