"Měl bych teď boxovat o titul mistra světa. Ať s Dzinzirukem nebo někým jiným," věří si česká profesionální jednička mezi šestnácti provazy po 47. výhře v padesátém zápase profesionální kariéry. Obhajoba titulu mistra Evropy organizace EBU a souboj o pás Interkontinentálního šampiona WBO stál ale Lukáše Konečného doma v Ústí nad Labem hodně sil.
LN Překvapilo vás, že Francouz Hussain Bayram vydržel odboxovat všech dvanáct kol? Jak dalekého bylo ke knockoutu?
Nepřekvapilo, čekal jsem to. Je to silný soupeř, sice postupně lehce odcházel, ale jinak jsem očekával, že je připravený dobře a že vydrží celý zápas. Mě vycházely závěry kol. Když vím, že se blíží gong, začnu i více riskovat. Nechci ale tolik riskovat celé kolo, protože chytíš nějakou bombu a můžeš se dostat do problémů. Ale i přesto mi nepřišel nějak výrazně otřesený, nalomený. Ke k.o. bylo daleko.
LN Občas to vypadalo, že máte v hlavě stopky a vždycky ve druhé polovině kola zaberete, byla to taktika?
Určitě. Měl by to tak mít každý boxer. Nechal jsem ho vždycky boxovat, utahat a poté jsem zabral, převzal iniciativu.
LN Jak byste soupeře charakterizoval?
Mám hlavu jako pátrací balón. (směje se) Je to tvrdý ale férový chlap, nehrál si na žádného frajera. Co se týče boxerských kvalit, má silnou přední ruku, nevím jestli to bylo vidět, ale ty údery na hlavu mi rozhodně nebyly příjemné. Navíc jsme měli hodně malé rukavice, takže každý úder byl hodně cítit.
LN Není to trochu trend poslední doby? Na malé rukavice poukazoval nedávno i Luboš Šuda v zápase proti Olu Afolabim.
To nevím, Luboš boxoval s rukavice, které znám, se kterými jsem boxoval i já s Matthew Hallem loni v září a ty jsou výrazně větší, než jsme měli my v pátek. Mě malé rukavice nevadí, jako šampion jsem si mohl vybrat, v jakých se bude boxovat, ale když přinesl trenér tyhle, hodně mě to překvapilo.
LN Při sledování zápasu to vypadalo, že jste v šestém, sedmém kole trochu polevil. Proč jste zvolnil?
Bylo to tak, cítil jsem, že mám zápas pod kontrolou, udělal jsem chybu, že jsem Bayramovi přenechal iniciativu. Trenér mě v přestávkách seřval, já si to také uvědomoval a myslím, že pak už to bylo zase v pořádku.
LN Hodně jste komunikoval s publikem, jak jste nakonec spokojený s návštěvou?
Mohla být vyšší, to samozřejmě, ale atmosféra byla skvělá. Diváci si to užili, byli spokojeni a já jim musím poděkovat, za to jak mi fandili. Hodně mi pomohli a přispěli k mému výkonu.
LN Před zápasem jste se bál o pochroumaný nos, nakonec jste ze zápasu odešel s protrženým bubínkem v pravém uchu…
To se stává, v zápase inkasuješ spoustu ran. Mě se to teda stalo už ve druhém kole, když jsem dostal přední hák na ucho, ale nijak mě to nelimitovalo. V pondělí půjdu k doktorovi.
LN Odnesl jste si ze zápasu ještě nějaká další zranění?
Mám oťukané čelo, oteklou čelist, monokl pod okem, ale nic hrozného, teď budu mít dost času si odpočinout, klidně až do konce roku.
LN Byl to pro vás padesátý zápas v profesionálním ringu, oslavil jste ho nějak speciálně?
Pro mě to číslo nic významného neznamená. Šlo mi hlavně o výhru. Trochu jsme v pátek slavili a budeme v tom pokračovat i zbytek víkendu, ale ne kvůli jubileu, ale kvůli vítězství.
LN Vítězství je o to cennější, že nyní do každého zápasu vstupujete s tím, že případná porážka by vám zbrzdila, ne-li ukončila kariéru…
Je to tak, musím si to hlídat. Určitě si to uvědomuji, jsem pod větším psychickým tlakem a před zápasem nervóznější, ale když jsem pak v ringu, tak ze mě všechno spadne a myslím jen na soupeře a abych předvedl co nejlepší výkon.
LN Co vás čeká nyní dál?
Do konce roku bych si chtěl odpočinout a budu čekat jak dopadnou jednání s organizací WBO (Konečný drží pás Interkontinentálního šampiona této prestižní organizace, pozn. redakce) a manažerem Sergeje Dzinziruka ohledně zápasu o titul mistra světa.
LN Takže teď je jen otázkou času, kdy se utkáte?
Měl bych být jedničkou žebříčku WBO, takže oficiálním Dzinzirukovým vyzyvatelem. Zápas o titul mistra světa by mě měl čekat tak nebo tak. Ať s ním, jako šampionem nebo s někým jiným, pokud by se pásu vzdal.
