Budapešť se hodlá ucházet o pořádání letní olympiády pro rok 2024. Doplnila by tak dosavadní uchazeče Boston, Hamburk a Řím, do výběrového řízení chce zasáhnout i Paříž a další města.
„Budapešť a Maďarsko jsou připraveny ucházet se o pořadatelství. A mají dobrou šanci na vítězství,“ pravil primátor města István Tarlós a dodal, že o všem bude hlasovat městské zastupitelstvo 23. června.
Premiér Viktor Orbán už jednal v Lausanne se šéfem Mezinárodního olympijského výboru Thomasem Bachem a slíbil, že pokud kandidaturu podpoří národní olympijský výbor, nebude proti. Tento výbor však nejprve požaduje odbornou studii o proveditelnosti akce.
Olympijské hry ve východní Evropě1980 Moskva (letní) 1984 Sarajevo (zimní) 2014 Soči (zimní) 2024 Budapešť? (letní) |
Budapešť má čas na podání přihlášky do 15. září, hostitel olympiády pro rok 2024 bude vybrán na zasedání MOV v Limě v roce 2017.
Že vám to něco připomíná? Podobná situace nastala v roce 2007 v Praze. Vznikl projekt Praha olympijská, město se ucházelo o hry v roce 2016 (bylo vyřazeno v předkole) a k avizované kandidatuře na hry v roce 2020 už ani nedošlo. Zůstaly jen rozpaky ze špatně investovaných peněz. Podle magistrátu vyšly náklady na celý projekt na sedmdesát milionů korun, podle kritiků mělo jít o sto milionů.
Kandidatura ukončená okupací
Poprvé však Praha uvažovala o pořádání letní olympiády v roce 1968 a nadšení bylo mnohem větší. V době pražského jara prosazovalo myšlenku na získání her na rok 1980 vedení Československého olympijského výboru v čele s předsedou Emanuelem Bosákem, veřejnost dokonce začala vybírat peníze. Veškerou euforii ale ukončila srpnová okupace vojsky Varšavské smlouvy a myšlenku si přivlastnila Moskva, ačkoli předtím dala Praze požehnání.
Praha však nebyla první metropolí z bývalého východního bloku, která se o olympiádu ucházela. Na hry v roce 1960 myslela Budapešť, při volbě v červnu 1955 ale neuspěla. Rok a půl poté sovětské tanky krvavě potlačily maďarské povstání proti komunistické diktatuře.
Sovětské tanky a bojkoty
A kdy se politika zapletla do sportu nejvíc? Před hrami v Moskvě 1980, prvními v socialistické zemi, vyrazily sovětské tanky v prosinci 1979 k intervenci do Afghánistánu. Což odporovalo olympijské chartě a reakcí byl bojkot olympiády ze strany USA a dalších asi 60 zemí.
Za čtyři roky následovala odplata, která postihla i československé sportovce, oficiální příčinou bojkotu bylo „nedostatečné zajištění bezpečnosti sportovců“. Zůstaly jen vztek a slzy. Z vazalských zemí neposlechlo Moskvu jen Rumunsko, jehož sportovcům v Los Angeles nikdo neubližoval.
... a pak se začalo střílet
O hry v letech 1992 a 1996 se zajímal i v tu chvíli stále socialistický Bělehrad, ve volbě však ani jednou neuspěl. Hlasující si nakonec možná gratulovali - v roce 1991 začaly v Chorvatsku první krvavé střety a brzy hořela občanská válka i v Bosně a Hercegovině.
Výčet zimních her v zemích bývalého východního bloku je též skromný. V roce 1984 je uspořádalo Sarajevo a sportovci dodnes vzpomínají na olympiádu mezi bosenskými kopci jako na brilantní - o to smutnější je osud, který toto město potkal během války v letech 1992 až 1995. Olympiáda v Soči je ještě čerstvá - a také ta má svůj stín, během ní už se střílelo na Ukrajině...
Rozhodují i sponzoři
Další kandidatury skončily nevalně. Platí to o Sofii (chtěla zimní hry pro roky 1992 a 2014), Soči (2002), Popradu a Zakopaném (2006) i o již zmátořeném Sarajevu (2010), takže někdejší olympijská sportoviště víc a víc připomínají ruiny.
Je zřejmé, že země z bývalého východního bloku se do kandidatury nehrnuly. A když, tak se jim stejně moc nedařilo nebo nedaří. „Dříve bylo v zemích východní Evropy rozhodující, jak se ke všemu postaví Sověti - ti třeba kvůli urovnání vztahů s Jugoslávií podpořili Sarajevo 1984,“ říká místopředseda Českého olympijského výboru a historik František Kolář.
„Navíc už v šedesátých letech začali do všeho promlouvat silní sponzoři, které malé země nezajímají, a o něco později i velké televizní stanice. Firma Adidas prosazovala hry v Mexiku 1968, kam potřebovala proniknout, nebo olympiádu v Číně. Tam mohly být hry už v letech 2000 a 2004, ale rozhodovaly i zdánlivé maličkosti - Číňané se nemohli dohodnout, jestli Peking, či Šanghaj,“ přibližuje. Jak si povede Budapešť?
