Malarchuk děsivé zranění přežil, ale později ho pronásledovaly noční můry. Před šesti lety se kvůli nim dokonce pokusil o sebevraždu.
Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Hokej je pro většinu kanadských kluků vášní. V téhle zemi nemá žádný jiný sport konkurenci. Pro Malarchuka byl ale ještě něčím jiným. Umožňoval mu psychický i fyzický únik z jeho edmontonského domova. Domova, který nebyl ani tak naplněn rodičovskou láskou, jako spíše častými nočními násilnými vystoupeními jeho opilého otce.
Ještě dlouho potom mu v uších zněla ozvěna kladivem rozbíjených oken – to když otce přepadl záchvat zuřivosti. I po letech si vybavoval, jak se k sobě mačkali s bratrem a matkou v kuchyni na podlaze do doby, než otec dokončil své dílo – rozbil všechna okna v domě.
Když mu bylo 13 let, poprvé si přitiskl nůž k břichu. Tlak stačil na to, aby se objevila krev a on tak mohl pocítit bolest i zvnějšku těla, nejen zevnitř. Od tohohle všeho mu pomáhal hokej utéct. Když se jeho dva starší sourozenci odstěhovali, rozpadlo se i manželství jeho rodičů. Ani potom ale nenastala idyla. Matku často doprovázel, když po bazarech rozprodávala nábytek, aby měla na zaplacení účtů.
Z Washingtonu putoval do Buffala
Jakmile měl volnou chvilku, pracoval mladý Clint na své fyzičce i hokejových dovednostech. „Na ledové ploše jsem v podstatě žil, pořád jsem nutil kluky, ať na mě střílí,“ řekl Malarchuk televizi ESPN. „Pohyb v brance od tyčky k tyčce, dopředu a dozadu. Poprvé, podruhé, pomilionté.“ Tomuhle gólmanovi pak bylo těžké dát gól. Malarchuk tvrdě dřel, aby si mohl jednoho dne splnit svůj sen: zahrát si v nejlepší hokejové lize světa NHL.
Hororové zranění Malarchuka
Tenhle sen si splnil v roce 1982, když se na dva zápasy postavil do branky Quebec Nordiques – klubu, který jej o rok dříve ze 74. místa draftoval.
V Quebeku zůstal až do roku 1987, pak se na dva roky upsal Washingtonu. Během druhé sezony však přišla výměna, Malarchuk putoval do týmu Buffalo Sabres. Tam se onoho 22. března 1989 postavil do brankoviště.
