Marray s Nielsenem startovali ve Wimbledonu pouze díky volné kartě od pořadatelů a odvděčili se překvapivým vítězným tažením. V semifinále outsideři vyřadili obhájce titulu Boba a Mika Bryanovy a jako první pár s divokou kartou v historii Wimbledonu postoupili do finále.
Čtěte také... |
V něm se Marray ocitl jako první Brit od roku 1960, kdy souboj o titul prohrálo domácí duo Mike Davies a Bobby Wilson. Nielsen zase napodobil svého dědečka Kurta Nielsena, který neúspěšně bojoval ve finále dvouhry v letech 1953 a 1955.
Marray s Nielsenem se nespokojili s postupem do finále, které bylo pro oba na ATP Tour premiérové, a poradili si i s turnajovými pětkami Lindstedtem a Tecauem. Sehraný pár po setech 6:4, 4:6, 6:7, 7:6 a 3:6 prohrál už třetí wimbledonské finále za sebou.
