Cítí, že veřejnost národnímu týmu příliš nevěří. "Fandové to mužstvo dost zatracují, že tam nic neudělá a z hvězd jsou tam jen (Petr) Čech a (Tomáš) Rosický. Ale je to turnaj a tam je možné všechno. Myslím, že mohou překvapit jako kdysi my," řekl v rozhovoru s Viktor, který se chystá do Vratislavi na úvodní zápas českého výběru s Ruskem.
Hlavní hvězdou týmu je podle něj jednoznačně brankář Čech. "Je vidět, že dozrál a teď by teprve měly přijít jeho velké chvíle. Vidím teď hodně Španěly a myslím, že (Iker) Casillas ani (Víctor) Valdés nejsou ideál. Čech je určitě lepší," uvedl Viktor.
Ivo ViktorPřed 70 lety se 21. května 1942 narodil legendární fotbalový brankář Ivo Viktor, který v polovině 70. let patřil k nejlepším gólmanům planety. Dlouholetá opora reprezentace i Dukly Praha má na svém kontě titul mistra Evropy a pět titulů domácího fotbalisty roku. Dres se lvíčkem na prsou oblékl gólman s výbornými reflexy a přesnými dlouhými výhozy celkem v 63 zápasech. V barvách Dukly, které hájil 14 sezon, vybojoval tři ligové tituly, třikrát si vychutnal triumf v domácím poháru a v roce 1967 postoupil až do semifinále PMEZ. V roce 1996 se jako člen trenérského týmu podílel na stříbru reprezentace z Eura v Anglii. Rodák z Křelova na Olomoucku se do branky poprvé postavil jako čtrnáctiletý, v osmnácti už chytal druhou ligu za Prostějov a během vojenské služby v RH Brno si poprvé vyzkoušel nejvyšší soutěž. V roce 1963 přestoupil do pražské Dukly. V reprezentaci debutoval v červnu 1966 při prohře 1:2 s úřadujícími mistry světa Brazilci na proslulém stadionu Maracaná. V roce 1976 byl nejvýraznější osobností týmu, který překvapivě získal zlaté medaile na evropském šampionátu. Na konci téhož roku obsadil Viktor třetí místo v anketě Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, nedlouho poté však jeho kariéru ukončily chronické problémy se zády. I v dalších letech ale zůstal u fotbalu jako trenér. |
Rád vzpomíná na vrchol své kariéry, zlatý evropský šampionát do Bělehradu, kam československý tým jel jako vyložený outsider. "Zdálo se, že tam budeme do počtu a jen největší optimisté věřili, že tam něco uděláme. Já jsem k nim nepatřil," přiznal.
Parádní jízda turnajem zakončená výhrou nad SRN podle něj nemusela skončit až v penaltovém rozstřelu zakončeném vršovickým "dloubáčkem" Antonína Panenky. "Já Tondovi v žertu říkám, že kdyby nebylo mého zaváhání v posledních minutách za stavu 2:1, když jsme po rohovém kopu dostali gól, tak by nebyl zdaleka tak slavný," uvedl s úsměvem rodák z Olomouce.
Výkony na šampionátu mu vynesly třetí místo v anketě Zlatý míč o nejlepšího fotbalistu Evropy. V témže roce získal Viktor i své páté ocenění nejlepšího hráče Československa.
Ostrý debut v národním týmu si odbyl v roce 1966 a hned si zachytal proti tehdejším nejlepším týmům. Nejprve v červnu prohrál s úřadujícími mistry světa Brazilci na jejich stadionu Maracaná v Riu de Janeiro 1:2. V listopadu pak přispěl výbornými zákroky k bezbrankové remíze proti novým světových šampionům z Anglie v londýnském Wembley.
"Ten začátek jsem měl skoro na mrtvici nebo na ukončení kariéry. Na chycení jsem dvakrát nastoupil proti mistrům světa. Hlavní odvahu měl trenér Marko, který mě tam postavil, protože já se klepal jako ratlík. Nakonec to ale dopadlo dobře," vzpomínal Viktor, který v reprezentaci odchytal za jedenáct let 63 zápasů.
Ten poslední v listopadu 1977. Kvůli vyhřezlé plotýnce a chronické bolesti zad musel v 35 letech ukončit kariéru. V utkání s Maďarskem šel ze hřiště už po dvou minutách. Pak zkoušel mimo jiné trénovat prvoligovou Duklu, ale záhy přišel na to, že práce hlavního kouče pro něj není. "Zjistil jsem, že na to nemám povahu. Skoro jsem nespal a měl hrozné nervy," uvedl. Radši přesedlal na práci asistenta. V roce 1996 byl u druhého místa na mistrovství Evropy v Anglii po boku Dušana Uhrina.
Kariéru trenéra ukončil kvůli problémům s kolenem
Donedávna trénoval brankářské naděje na Dukle, kde skončil před rokem kvůli zdravotním problémům s kolenem. "Teď tam dělají mládež na vysoké úrovni a chtěli po mně, abych tam byl skoro každý den. Loni v červnu jsem byl na operaci. Mám totální endoprotézu, tzv. železné koleno, takže už jsem trochu limitovaný. Začínám se teď po tři čtvrtě roce rozhlížet, ale když tak to bude něco s mládeží úplně pro zábavu a tady někde v okolí," řekl Viktor, který bydlí blízko Říčan u Prahy.
Líbí se mu, jak se klub z Julisky, kde odehrál třináct sezon, dostal zpátky na výsluní. "Je to milé, protože už jsme považovali Duklu za ztracenou. Ale nové vedení ji zachránilo. A-tým šestým místem určitě nezklamal. Viděl jsem tam dost zápasů a hráli celkem pohledný fotbal. Snad v tom budou pokračovat," přál si odchovanec Spartaku Šternberk, který se stal s Duklou třikrát mistrem ligy a v roce 1967 přispěl k postupu do semifinále PMEZ.
