Na rozdíl od jiných sportovních celebrit cestoval Hradilek na slavnostní galavečer nikoliv autem, ale městskou dopravou. A protože pozdně večernímu vyhlášení předcházela od 18 hodin tisková konference, jel přes Prahu v běžném oblečení a společenský oděv i boty si nesl s sebou. Jenže ouha. Když se chtěl po setkání s novináři převléci do slavnostního, zjistil: "Nemám boty."
Kde je nechal? V autobuse? "Když jsem si v hlavě rozebral všechno, co jsem předtím dělal, dospěl jsem k závěru, že zůstaly ležet na zastávce Rokoska," povídal. Pak odkvačil do nejbližšího obchodu koupit si boty nové.
Ale co kdyby mu chtěl ty staré někdo přece jen vrátit? "Pak bych ho za odměnu mohl svézt na kanále v Troji," nabízel letošní mistr světa. Takže pokud jste ve středu večer nalezli na Rokosce bezprizorní společenské boty, můžete je donést do trojské loděnice a na oplátku si tam dopřát trochu adrenalinu s nejlepším kajakářem světa...
Hradilek později upoutal při galavečeru i vizáží kalhot. "Na počest pana prezidenta Havla," vysvětloval vyhrnuté nohavice. Těmi ladil se svým bratrem, který jej na vyhlášení doprovodil.
Ohradil se naopak proti skeči, za jejíž pomoci chtěli scénáristé večera divákům předvést, jak vidí slalomářskou trať očima samotný závodník. Jenže namísto kajakáře nachystali záběry z čelní kamery na hlavě anonymního kanoisty. "Takové pádlo nemám," namítal hned Hradilek.
