„Je největší hráčkou ve dvouhře, čtyřhře i mixu, jaká kdy žila,“ ocenila svou někdejší rivalku Američanka Billie Jean Kingová.
Český tenis je ve fantastické pozici, raduje se ze svých nástupců Navrátilová |
Ve prospěch Navrátilové hovoří 18 vítězných grandslamových turnajů v singlu (devět ve Wimbledonu, čtyři na US Open, tři v Austrálii a dva na French Open), 31 v deblu a deset ve smíšené čtyřhře.
Všechny tři kategorie dokázala vyhrát jako jedna ze tří hráček historie, v open éře jako jediná.
Levoruká vyznavačka stylu servis-volej s vynikající fyzickou kondicí drží řadu historických zápisů včetně nejvyššího počtu titulů na okruhu WTA ve dvouhře (167) i ve čtyřhře (177).
Kromě rekordních devíti triumfů z wimbledonské dvouhry má rovněž na kontě nejvíc vítězných singlových zápasů (1442). Ve Fed Cupu prohrála jediný duel z 41, k jednomu prvenství s Československem přidala později další tři v barvách USA.
Už v 15 vyhrála první velký titul
Rodačka z Prahy poprvé držela raketu ve čtyřech letech ještě jako Šubertová, s tenisem začala o pár let později pod vedením svého nevlastního otce Miroslava Navrátila, jehož příjmení přijala.
V 15 se stala mistryní republiky, v roce 1974 vyhrála v Orlandu svůj první velký titul a krátce nato se stala profesionálkou.
Následující rok dvakrát postoupila do finále grandslamu, ale v Melbourne i v Paříži prohrála. Protože jí domácí svaz dělal problémy s uvolňováním do zahraničí, zůstala v září téhož roku v USA a požádala o politický azyl.
V reakci na to jí bylo odebráno čs. občanství, o šest let později získala už jako královna světového tenisu americké (české jí bylo vráceno v roce 2008).
Premiérový grandslamový titul ve dvouhře vybojovala v roce 1978 ve Wimbledonu po třísetové bitvě se svou největší soupeřkou Chris Evertovou.
Současně se poprvé dostala do čela tenisového žebříčku, kde nakonec strávila dohromady 332 týdnů (úspěšnější je v tomto ohledu pouze Němka Steffi Grafová).
„Nikdy jsem neviděl nikoho tak tvrdě pracovat“
V roce 1983 prohrála jediný z 87 zápasů, v tom následujícím vytvořila nový rekord šňůrou 74 zápasů bez porážky.
„Nikdy jsem neviděl nikoho jiného pracovat na sobě tak tvrdě,“ vysvětloval naprostou dominanci Navrátilové v první polovině 80. let její tehdejší trenér Mike Estep.
Z posledního singlového triumfu na některém z podniků „velké čtyřky“ se sedminásobná hráčka roku WTA radovala v roce 1990, kde jinde než ve Wimbledonu.
Ještě o čtyři roky později postoupila na londýnské trávě až do finále, jubilejního desátého primátu se však v 37 letech nedočkala a téměř vzápětí se rozloučila s vrcholovým tenisem.
Po tříleté pauze se na kurty vrátila, především jako skvělá deblistka. Kariéru členka tenisové Síně slávy definitivně ukončila v říjnu 2006 krátce poté, co se díky triumfu v mixu na US Open stala na prahu padesátky nejstarší vítězkou grandslamu v historii.
„Tenis miluju, ale je čas, abych se v životě posunula dál,“ prohlásila.
Chtěla bych svět opustit lepší, než jsem ho našla
V posledních letech se Navrátilová mimo jiné angažuje v charitě, bojuje za práva homosexuálů, znevýhodněných dětí i zvířat.
Sama se otevřeně hlásí k lesbické orientaci, předloni si vzala svou dlouholetou partnerku Julii Lemigovovou. S poslední miss Sovětského svazu vychovává její dvě dcery. Napsala též několik knih, loni krátce trénovala Polku Agnieszku Radwaňskou.
„Toužím po tom, abych pořád mohla dělat dobré věci pro lidi. Věci, které pomáhají a něco znamenají. Chtěla bych opustit tento svět lepší, než jaký jsem ho našla,“ popsala svou životní filozofii Navrátilová.
Před šesti lety se pak úspěšně podrobila operaci rakoviny prsu a následné chemoterapii.