Víc zarazí, když nemá ochotu udělat na mistrovství Evropy rozhovor Jaroslav Drobný. Brankář, který pro fanoušky sice zůstává ve stínu Petra Čecha, ale má za sebou zajímavou kariéru a již pět let působí v německé bundeslize.
Kromě toho má velmi silný vztah k Řecku, kde několik sezon odchytal, oženil se tam, uvažoval tam dokonce o získání občanství. V zemi zítřejšího českého soupeře na šampionátu také tráví během roku dost času. To všechno víme z jeho předchozích vyjádření.
Proč si informace před důležitou bitvou neoživit? Těch věcí, kterých by se s Drobným dalo probrat... Nejen obvyklé fotbalové záležitosti, ale třeba i vliv ekonomické situace v zemi ohrožené bankrotem na fotbalové dění.
Práce novináře? Čekání a pozorování detailů
Práce novináře na Euru je založena na čekání. Jen těžko se hledá nějaká zábava, když čekáte několik desítek minut na hráče trousící se z uzavřeného tréninku. Na dění na hřišti přes černou plachtu nevidíte, nezbývá než zahánět nudu tím, že věnujete pozornost zdánlivě bezvýznamným detailům.
V neděli kolem poledne jsme si s kolegy všímali, jak obutí se trousí hráči z hřiště. Tak tedy vězte, že Tomáš Sivok prošel kolem nás po kostkách bosý. Kapitán Tomáš Rosický a útočník Tomáš Necid zase pochodovali do šaten přes chodník v ponožkách. A Petr Čech? Tipujete správně, nezul si kopačky ani na cestu z trávníku.
Potom se otevírají vrátka a kolem prochází Jaroslav Drobný. Pokus o navázání kontaktu končí velmi záhy. "Jardo, můžete?" "Ne." Reprezentační brankář prochází dál bez zájmu. Jsem zaskočený – nezaznamenal jsem, že by měl v minulosti s českými novináři zásadní problém. Nestačil jsem si všimnout, co měl Drobný na nohou. Ale dokázal bych si s klidným srdcem tipnout, že obul totéž co Milan Baroš. Včera by to dávalo smysl.