Přijde vám zvláštní, že chytáte ligu ještě ve čtyřiceti?
Ani ne, je to prostě fakt. Musím si zvyknout na to, že už tam mám čtyřku. A taky si dělám legraci, že už se možná blíží konec, už jsem za polovinou, protože průměrný věk u nás je míň než osmdesát.
Není vidět, že byste stárnul.
Ale je, začínám víc šedivět.
Jinak si na čtyřicet nepřipadáte?
Musím se hlídat, abych neměl roupy. Kolem čtyřicítky chlapi blbnou. Je to divný věk.
Kdo je Jaromír Blažek
|
Roupy na co? Jako že byste si pořídil mladou partnerku?
Doufám, že ne. Ale s manželkou jsme to probírali, smáli jsme se tomu. Ale člověk nikdy neví.
A víte, jak dlouho v první lize ještě zůstanete?
U mě nejde myslet moc dopředu, možná rok, spíš půl. V Jihlavě to mám do léta a pak doufám, že to bude ještě pokračovat. Je to takové moje přání, můžu se o tom bavit, ale pak může být všechno jinak.
Martin Vaniak loni za Slavii odchytal ligový zápas ve čtyřiceti letech a téměř sedmiměsících. Abyste ho překonal, musel byste v létě začít další ročník. Láká vás to?
Je to zajímavé. Neupínám se k tomu, ale zkusím ho překonat. Když se to povede, tak dobrý.
Zkazit vám to může asi jen zranění. Jak zvládáte ligovou zátěž?
Bolí mě skoro všechno, ale zase si říkám, že to není tak hrozné. Horší je to během přípravy, kdy se trénuje víc. Ale během sezony jsem i po zápasech schopný odejít po svých.
Za necelý týden nastoupíte do zimní přípravy, což je pro fotbalisty krajně neoblíbená část sezony. Vy z toho hrůzu nemáte?
Když jsem před rokem přestoupil do Jihlavy,měl jsem strach z dojíždění. Bál jsem se, jak si tam zvyknu. Hrála se druhá liga, horší stadiony, málo lidí... Navíc ve mně bylo zklamání z toho, jak jsem skončil ve Spartě.
Vypadá to, že obavy jste měl zbytečně. Je to tak?
Těším se na každý trénink. Dojíždění mi nevadí, v Jihlavě je dobrá parta, postoupili jsme. Podzim se docela povedl a mě to zase baví.
A ta zimní příprava?
Trenéři berou ohled na to, že mi je čtyřicet. Je jasné, že nemůžu lítat jako ve dvaceti. Ale taky moc dobře vím, že nemůžu nic ošidit.
Co stojí za tím, že jste se tak dlouho udržel mezi elitou?
Asi nenajdete trenéra, který by o mně řekl, že bych někdy něco vypustil.
Málem jste stihl ještě jeden velký přestup. V létě vás chtěla Plzeň.
Bylo to hodně vážné. Stačilo, abych řekl, že do Plzně chci. Asi bych tam byl.
To byste zase zažil pořádný zápřah, Plzeň za podzim odehrála třicet soutěžních zápasů. A vás neláká mít spíš jen pohodu? Žádná zimní příprava, tréninky, povinnosti...
V žádném případě si nestěžuju, nemám se špatně, ale nejsem v situaci, abych po kariéře hodil nohy nahoru a nic nedělal. A pak ani doma by nedělalo dobrotu, abych tam byl zavřený sedm dní v týdnu. Já ani manželka na to nejsme zvyklí. Spíš jsem s fotbalem pořád pryč. Až skončím, musím si něco najít.
Máte představu?
Chtěl bych zůstat u fotbalu. Udělat si trenérskou licenci a dělat ve Spartě.
Takže za pár let budete trenérem brankářů?
Tak nějak. Nedovedu si představit, že bych měl být hlavní trenér. Ani nevím, jestli bych to zvládl. Ale chytal jsem celý život, zažil tolik trenérů, že mám co předávat.
