Dá se užít závod s nejlepšími světovými bikery, kteří se třesou na váš skalp?
Myslím, že ano. Už mám splněno, nejdůležitější závod roku se mi povedl. S tím do toho jdu. Jistý tlak cítím, možná z té obhajoby, hodně lidí asi bude čekat, že zajedu dobře. Ale to chci i já sám.
Ani jednou vás po olympijských hrách nenapadlo, že když už máte splněno, tak jste mohl sezonu v klidu uzavřít?
Kdepak, tak to neberu a myslím, že ani nikdo další z medailistů. Jsem přesvědčený, že kromě mě a bronzového Itala Fontany, který dojel třetí na kole bez sedla a určitě slavil taky, k šampionátu všichni přistoupili zodpovědně a začali se chystat hned po hrách. Od jednoho kamaráda vím, že stříbrný Švýcar Nino Schurter, který chtěl v Londýně strašně moc vyhrát, se začal připravovat okamžitě.
A přesto do toho jdete? Leckdo by řekl, že zbytečně nesete kůži na trh. To se nebojíte, že můžete dopadnout jako stříbrný skifař Synek, který po oslavách spíše z kamarádství jel na mistrovství republiky tři disciplíny a zůstal bez medaile?
Stát se to samozřejmě může, ale tak hrozné by to být nemuselo. Ondra jel v Račicích bez tréninku, navíc večer před závody oslavoval narození syna, ale já žádný večírek na pátek nechystám... (směje se) Snažím se trénovat a ladit formu, bral bych ještě týden přípravy navíc, ale nějaký propadák v podobě třeba třicátého místa nečekám. Myslím, že bych v první desítce být mohl, a když se poštěstí, tak i na bedně. Biky jsou totiž nevyzpytatelné a já se lacino nedám. Přece jen tak nevynechám mistrovství světa, druhý největší závod sezony.
