Další sladké vítězství! Biatlonistka Vítková vyhrála v Oberhofu sprint

Byl to ve sprintu znovu velký den českých žen: 1. Vítková, 6. Soukalová. Obě jednou chybovaly vleže a obě minuly jeden terč i vstoje, ale ve větrné loterii to byla v Oberhofu bilance, se kterou se dalo vítězit.

Zvlášť když Vítková předvedla druhý nejlepší běžecký čas, lepší než Mäkäräinenová. Jen Běloruska Domračevová byla rychlejší.

Vítková z druhé střelby odjížděla se ztrátou 13,4 vteřin na průběžně vedoucí Italku Gontierovou, která ani jednou neminula. Ale na každém dalším mezičase její náskok stahovala.

Mezičas 5,8 km: Gontierová vedla už jen o 6,4 vteřiny.

Mezičas 6,2 km: Pět vteřin pro Italku.

Mezičas 6,6 km: Vše je jinak. Dvě vteřiny pro Vítkovou.

Cíl: Češka vítězí o 8,8 vteřiny, ale před další Italkou Wiererovou, zatímco tuhnoucí Gontierová jich nakonec ztratila 19.

V cíli vyletěly Vítkové ruce nad hlavu, pak padla na kolena na sníh, dlouze rychle vydechovala, pak se zvedla a zamávala. Ještě to nevěděla najisto, ale tušila: Dnes se to opravdu může povést. Startovala s číslem 33, ta největší jména ženského biatlonu byla na trati už před ní.

Ještě více než půl hodiny musela čekat, než dokončí závod všech 98 biatlonistek, ale nikdo z nich se jí už nedokázal ani přiblížit. A potom už nebylo co řešit, Veronika Vítková se mohla po jednodenní odmlce znovu chystat na nejvyšší stupeň.

V roce 2006 jela svůj první závod Světového poháru, tehdy mladičký juniorský talent - a ve sprintu v Hochfilzenu obsadila 84. místo. Tamtéž o dva roky později poprvé bodovala. V Oslu 2011 prvně dojela v elitní desítce. A v Oberhofu 2013 stála premiérově na stupních vítězů, druhá ve stíhacím závodě.

Léta bojovala se zdravotními problémy a s následky meningitidy. Loni na podzim hlásila: „Konečně jsem zdravá.“

Dosud měla na kontě při individuálních startech tři druhá a jedno třetí místo. Nyní doplnila zatím prázdnou vítěznou kolonku.

„To je tedy masakr, nádhera,“ říkal šéf svazu Jiří Hamza. „Ale Veronice už se to někdy muselo všechno seběhnout.“

Gabriela Soukalová se ve sprintu sice pomaleji rozjížděla, po 800 metrech hned ztrácela 14 vteřin, ale s každým dalším metrem nabírala na rychlosti. Také díky tomu byla i se dvěma ranami mimo terč v cíli šestá, potřetí v sezoně se umístila v Top 10.

Když závod začínal, vítr foukal rychlostí 15 km/h. Větrné poryvy chvílemi dostávaly praporky do vodorovné polohy. Předtím pršelo, padala mlha. K tomu krkolomný sjezd. Přetěžké podmínky.

Už první závodnice také naznačily, jak drsný to bude závod. Japonka Suzukiová s jedničkou na hrudi upadla i na střelnici, Ukrajinka Abramovová s číslem čtyři střílela za pět, Ruska Glazyrinová šla při sjezdu k zemi a dlouhé metry se klouzala po sněhu.

Běloruska Domračevová prostála na střelnici 1:08 minuty, při ležce neustále upravovala miřidla a přesto třikrát minula, Finka Mäkäräinenová vzápětí chybila dvakrát.

Střelecky nevyšel závod dalším dvěma členkám vítězné štafety. Puskarčíková čtyřikrát minula vstoje a Landová dokonce pětkrát vleže. „Bohužel odnesly nárazový vítr, který v tu chvíli foukal,“ říkal trenér Zdeněk Vítek.