Basketbalisté USA na MS zatím září. Dream Team to ale není

 Tehdy neměli Američané prakticky konkurenci, ovládli jak olympijské hry v Barceloně 1992, tak mistrovství světa 1994.

Jenže od té doby na zlatý úspěch ze světového šampionátu čekají. Museli se spokojit s dvěma třetími a jedním šestým místem. Chuť si aspoň spravují na olympiádách – po Barceloně Američané vybojovali tři zlata a jeden bronz.

"Jejich kvalita se ukáže až v dalším průběhu mistrovství světa. Sehráli spolu pouze čtyři přípravné zápasy. Takže základní skupina je vlastně pro ně pokračováním přípravy. Šestnáct let nemají titul, je to pro ně velmi frustrující," řekl LN bývalý reprezentační trenér Michal Ježdík.

Ovšem i při pohledu na letošní, zatím velmi úspěšný tým srovnání s originálním Dream Teamem pokulhává. Proč? Mužstvo z roku 1992 bylo totiž nenapodobitelné. Vždyť o něm dodnes mnozí mluví jako o nejlepším sportovním kolektivu všech dob. "Je to, jako by se dali dohromady Beatles s Elvisem Presleym. Trénoval jsem dvanáct výjimečných hvězd," nechal se slyšet kouč Chuck Daly.

Slavný. Hvězdný. Neporazitelný. To všechno byla jména dávaná týmu kolem Magika Johnsona, Michaela Jordana, Larryho Birda či nejlepšího střelce turnaje Charlese Barkleyho.

Svými kousky bavili svět i sebe

Tahle partička osobností byla i prvním výběrem profesionálů na hrách. Do té doby se olympiád nesměli zúčastňovat. Možná i proto se hráči basketbalem neskutečně bavili, svými kousky přiváděli v údiv diváky i soupeře. Chcete příklad jejich výjimečnosti? Jeden z protihráčů při zápase na hrách při strážení Magika Johnsona divoce mával na lavičku. Nežádal o střídání. Jen naznačoval, aby jej s jednou z největších hvězd NBA všech dob kolegové vyfotili...

"Věděli, že hrají proti nejlepším na světě. Po zbytek života pak budou moci svým dětem vyprávět: hrál jsem proti Magikovi a Jordanovi," povídal trenér Daly.

Američané jako první v olympijském turnaji nastříleli v každém zápase přes sto bodů, soupeře poráželi v průměru o 43,8 bodu. Nejblíže na dostřel se dostali Chorvaté ve finále: prohráli o "pouhých" dvaatřicet bodů 85:117.

"Prostě jsme udělali to, co od nás všichni čekali. Můžeme být znovu hrdí na americký basketbal," vykládal bezstarostně po finále Jordan. O dlouhých osmnáct let později, v polovině srpna 2010, se dočkal Dream Team velké pocty – byl zařazen do Síně slávy amerického basketbalu.

"Za ten turnaj se nám možná nikdy nedostalo dostatečného uznání. Ono se lehko řekne, že jdeme vyhrát zápas o 40 nebo 50 bodů. Jenže my to skutečně udělali. Věděli jsme, že ty zápasy vyhrajeme, ale že jsme celou dobu hráli na tak vysoké úrovni, to bylo neuvěřitelné," líčil při ceremoniálu Barkley.

I kdyby se letos Američanům podařilo dobýt světový trůn, jedno bude jasné. Slávy Dream Teamu se jen vzdáleně dotknou.